19. RAKOUSKO-UHERSKÁ ARMÁDA

Rakousko-uherská armáda (Österreichisch-Ungarische Landstreitkräfte) bylo pozemní označení vojsk Rakouska-Uherska, součásti ozbrojených sil Rakouska-Uherska. Skládala se ze Společné armády, Císařsko-královské zeměbrany a Královské uherské zeměbrany. Vznikla v roce 1867 spolu se vznikem Rakousko-Uherska v důsledku rakousko-uherského vyrovnání a zanikla v roce 1918 spolu se zánikem Rakousko-Uherska.

Značnou nevýhodou pro monarchii bylo slabé hospodářství, které nedokázalo potřebně zabezpečit armádu. Rakousko-Uhersko nemělo pevnou průmyslovou základnu (podobně jako Rusko), císař František Josef I. nebyl pokrokový panovník. Jeho vláda se zaměřovala na uchování starých způsobů, než aby šla s dobou. V každé novince mylně císař viděl záminku budoucí revoluce, která by znamenala rozpad říše, a to se odráželo i ve schopnostech velitelského sboru. Příprava důstojníků byla nedostatečná a vzhledem k císařově nedůvěře k převratným návrhům, zastávali nejdůležitější vojenské úřady velitelé, se sklonem k nečinnosti. Rozhodně nebyli líní, vždy postupovali podle rozkazů a platných řádů, ale nesnažili se vyvodit poučení z průběhu boje, rozvoje techniky a výzbroje.