05. SLOUČENÍ OBCÍ

Koncem 18. století čítaly Letky 20 chalup situovaných kolem rybníčku. V polovině 19. století byla dolní část Letek přeťata výstavbou železnice a z toho důvodu bylo nutno dvě chalupy zbourat. Začátkem 20. století měly Letky evidovanou katastrální výměru 305 hektarů, 53 arů a 24 m2, kde sídlilo 800 obyvatel v 68 domech. Náves tvořily zemědělské usedlosti, které si tehdejší rolníci postavili do tvaru půlměsíce kolem rybníčku osázeného voňavými lípami. Horní části vévodil Obecní úřad a později i vila s ordinací lékaře. Pod nimi stála kaplička a veřejná studna. Směrem k pomníku padlých byl v domě č.p. 16 (kde bydlela řada našich předků Nebeských) zřízen konsum s potravinami a smíšeným zbožím. V dolní části u železniční zastávky stál hostinec, kde se provozoval společenský i spolkový život obce. Trochu stranou, směrem ke Smrčkům, byla hasičská kůlna a v č.p. 8 obecní pastouška se strážnicí a šatlavou. 

Ve 20. letech minulého století navrhla Místní organizace sociálních demokratů Libšice-Letky připojení osady Libšice nad Vltavou k tehdy již spojeným obcím Letky-Chejnov a vytvořit s nimi tzv. městys. Sociální demokraté to považovali za prospěšné všem zúčastněným obcím a svolali za tím účelem na 19. listopadu 1919 schůzi výkonného výboru své strany, z jejíž pozvánky citujme: "Dnešní schůze Výkonného výboru strany soc. dem. usnesla se jednohlasně na tom, aby věc tato přišla k projednání na zvláštní schůzi plenární, a tím tato důležitá akce řádně všem ujasněna byla, neboť jak zřejmo, žádá to prospěch strany naší, aby tak důležitá a prospěšná věc pokud možno ku svému uskutečnění přišla".

Následně starosta Libšic p. Žoha poslal 18. června 1920 žádost na sloučení obcí na ministerstvo vnitra. Z této žádosti je patrné, že tehdejší osada Libšice měla 940 obyvatel, 130 dělnických rodinných domků a 8 menších rolnických usedlostí. Střed obce se nalézal jen 50 - 100 metrů od zastavených komplexů továrních, což byla železárna, velkocihelna Bratři Fischerové a spol. a chemická továrna na výrobu minimaxů Rademacher a Comp., které však svou polohou patřily do Letek. Původní osada Letky sestávající se z několika domů se fakticky nalézala čtvrt hodiny vzdálena od továrních objektů izolovaná polnostmi. Naproti tomu tovární komplex zcela sousedil s obcí Libšice, takže nezasvěcený občan jej považoval za součást Libšic.

Díky tomu, že se továrny nacházely oficiálně v katastru obce Letky, náležely na tehdejší dobu nemalé státní daně v částce 100 000 korun paradoxně obci, která s továrnami přímo nesousedila. Naproti tomu státní daně pro Libšice čítaly pouhých 5 000 korun, a to byl asi jeden z nejhlavnějších důvodů Libšic pro sloučení, neboť ve své žádosti uvádějí: "V jaké situaci přitom jsme oproti Letkám, když vše udržovati máme v řádném stavu a jíti při tom s dobou času. Musíme sledovati existenci zaměstnanců obecních (strážníka, ponocného, starosty atd.), a všecky současné povinnosti kulturní vůči škole a obecním knihovnám též nesmíme přehlížet. A co zanedbaný stav obecních cest, kanálů, pěšin, odtoků vody aj.? Jen malý obrázek uvádíme: Obec Letky má dva strážníky slušně placené, zakoupila si za peníze z továrních daní Obecní dům, my jsme jen z milosti v drahém podnájmu.

V Libšicích máme naproti tomu státní veřejné budovy a úřady jako poštovní a telegrafní úřad, hlavní nádraží, ku kterému z celého širokého okolí dojíždějí četné kočáry - ve žních s obilím, na podzim těžké náklady s řepou a řízky atd. Jak trpí při tom naše cesty od sousedů a z čeho máme to vše udržovat v pořádku?".

Další vážné argumenty libišských pro sloučení obcí zněly: "Museli jsme pro nejnutnější běžné platy obecní vypůjčiti si před měsícem 5 000 korun a půjde-li to tak dále, budeme my Libšice nad Vltavou jen živořit a upadat, kdežto Letky mezi tím bezděčně, nemajíce oněch nutně nákladných břemen, budou vzkvétat a žít vedle umírajícího královsky."

V žádosti nechyběla ani zmínka o pětitřídní obecní škole, dvou kostelech a dvou hřbitovech, které využívali i občané z Letek-Chejnova. Zároveň poukazuje na to, že Letky byly tenkrát pro podnikatele něco jako daňový ráj: "Kvůli nižším obecním přirážkám každý občan raději pro menší daně podniká  Letkách na úkor Libšic. Dělníci v Libšicích bydlící dělají v továrnách leteckých a občané letečtí nakupují a tíhnou bezděky do Libšic, důkaz z toho všeho, že tyto obce patří k sobě."

Jakkoli byly důvody pro sloučení obcí na straně Libšic opodstatněné, přesvědčit o nich letecké občany, kteří se obávali zvýšených daní, snadné nebylo. Také si na to pan starosta Žoha stěžuje: "Nerozuměli nám!, a pokračuje v další argumentaci: "Pracující dělníci v leteckých továrnách, zestárnou-li, jsou pro nepostačitelnost starobních podpor obci Libšice dány k chudinské podpoře, a tak to jde dále."

Žádost o sloučení obcí končí tvrzením: "Tyto důvody vesměs vyloženě nasvědčují tomu, že je žádoucno, aby se obce Libšice a Letky sloučily v městys s včasnou plánovitou regulací pro ten účel."

Nebylo to zřejmě snadné období a už vůbec ne jednoduché vyjednávání. Je více než logické, navíc doloženo dokumenty, že se občané Letek a jejich zastupitelstvo v čele se starostou Adolfem Křížem sloučení obcí obávali, že ze spojení se s chudými Libšicemi očekávali ekonomické znevýhodnění a že jejich vyšší vklad do majetku obce nepovažovali za spravedlivý. 

Nicméně ministerstvo rozhodlo ve prospěch sloučení obcí a Okresní správa na Smíchově na základě toho vydala 13. října 1920 usnesení, ve kterém od všech zúčastněných očekávala spolupráci směřující ke sloučení obcí. Z usnesení citujeme: "Doporučuje se v tom smyslu horlivě pracovati, zvoliti ze zástupců obcí společnou komisi, která by veškeré předpoklady sloučení prozkoumala, finanční problémy s tím spojené řešila a předložila obecním zastupitelstvům hotový již plán, jakým způsobem a dle jakých zásad se sloučení má provésti a jak by se obecní hospodaření dále vedlo." 

Ministerstvo vnitra vydalo nařízení oběma správním celkům předložit seznam jmění, dluhů a jiných obecních závazků dle stavu ke konci roku 1921. 

Čísla promluvila a jistě bude i pro vás zajímavé nahlédnout do tehdejšího účetnictví Libšic, které na tom byly na konci roku 1921 o poznání hůře, než Letky spojené s osadou Chejnov: 

Letky:

Pozemky 5 500,00
Budovy ( čp. 8 a 85, hasičská kůlna) 17 100,00
Různé (nářadí, nábytek) 1 533,58
Jistiny a pohledávky 31 785,10
Zůstatek koncem r. 1921 65 125,30
Aktiva úhrnem 121 043,98
Pasiva (výpůjčka na dům čp. 85) 6 084,79
Čisté jmění (Kč) 114 959,19

Společné jmění Letky - Chejnov:

Stříkačky, hasicí nářadí 3 020,00
Jmění chudých 9 472,29
Fond na stavbu chudobince 40 000,00
Aktiva úhrnem (Kč) 52 492,29

Libšice:

Pozemky 500,00
Stříkačka s příslušenstvím 2 000,00
Budovy (čp. 4) 5 000,00
Dvě studny s čerpadly 4 500,00
Jistiny a pohledávky 12 747,00
Zůstatek koncem r. 1921 828,00
Jmění chudých 5 657,00
Čisté jmění (Kč) 31 232,00

Zajímavé je, že se do majetku obce započítávalo jmění chudých a že tedy bylo výhodnější být chudý v Letkách. Nicméně výsledky mluvily jasně. Pro Libšice bylo sloučení obcí prospěšné, pro Letky-Chejnov spíše naopak. Navzdory těmto zásadním majetkovým rozdílům, na které letečtí poukazovali, obdržela zastupitelstva Letek a Chejnova od okresní správy další dopis, v kterém bylo dne 13. srpna 1922 mj. napsáno: "Zastupitelstva v Letkách a Chejnově se dále vybízejí, aby se vyjádřily k požadovanému sloučení Libšic a Letky s osadou Chejnov tak, aby vytvořily jedinou obec resp. městys pod názvem Letky."

Asi si dovedeme představit, jak bouřlivá jednání byla ve všech zúčastněných zastupitelstvech, neboť to trvalo ještě dva roky než 16. srpna 1924 vydalo ministerstvo vnitra výnos, kterým byly obce sloučeny v jednu pod prozatímním názvem "Letky-Libčice", a to v mezích dosavadních katastrů. Je to tedy rok 1924, kdy se v písemnostech poprvé změnilo v názvu Libšic "š" na "č". Proč, to už asi nedohledáme. Klidně si můžeme myslet, že se jednalo o pouhý překlep.

Veškeré jmění, ústavy a fondy sloučených obcí, jakož i správa majetku a závazků přešly dnem sloučení na novou obec Letky-Libčice, která byla povinna převzít do svých služeb též všechny právoplatně jmenované úředníky a zřízence obou obcí, eventuálně jejich ústavů a podniků. Zemská správa rozpustila dosavadní zastupitelstva Letek i Libšic a dosadila pro správu obecních záležitostí až do nastoupení nově zvoleného zastupitelstva obecní správní komisi v čele s předsedou A. Křížem. 

Letečtí však s tímto stavem nebyli spokojeni, jak dokládá usnesení jejich zastupitelstva, na jehož základě předseda A. Kříž odeslal 8. října 1924 na adresu Vysokého ministerstva vnitra v Praze dopis, v kterém se jménem obce Letky proti rozhodnutí ministerstva odvolává a protestuje proti sloučení obcí takto: "Obecní zastupitelstvo a veškeré občanstvo obce Letek trvá na svém původním stanovisku. Již od vzniku myšlenky sloučení obce Letky s Libšicemi protestovalo a žádalo za odložení na dobu pozdější a příhodnější, ale bohužel marně. Žádost nebyla vyslyšena a sloučení provedeno přes vůli a protest občanstva obce Letky." 

Samozřejmě, že šlo především o peníze: "Letky přinášejí veliké finanční oběti ve prospěch Libšic. Zásluhou obce Letek jest, že postavena a zřízena byla v Libšicích měšťanská škola nákladem 500 000 korun, z čehož zaplatila obec Letky 480 000 korun, Libšice 18 000 korun a osada Chejnov 2 000 korun. Na všechny ostatní společné náklady přispívá obec Letky takovouto kvótou." 

Letky se kvůli škole v Libšicích a kvůli výstavbě elektrické sítě v Letkách dost zadlužily. Kromě toho byla tehdy průmyslová krize, v důsledku čehož dostávaly obce malé obecní přirážky. Letečtí si byli dobře vědomi zvýšení nákladů po sloučení obcí a poměrně logicky argumentovali: "Sloučením obcí vzniknou nové a dosti velké náklady např. postavením nového obecního domu, který by vyhovoval počtu členů obecního zastupitelstva, regulační plány a mapy a jiné potřeby, které se vyskytnou a nesnesou dlouhého odkladu." 

Jednoznačně to z pohledu Letek bylo špatné rozhodnutí ve špatnou dobu: "Sloučení obcí Letky a Libšice je provedeno v době nepříhodné, v době hospodářské a politické neurovnanosti, což bude míti za následek, že nebude možno ve schůzích klidně pracovat a jednat." A nechybí výtka na adresu libšických, kteří by ale byli sami proti sobě, kdyby o sloučení obcí neusilovali: "Při dobré vůli dalo by se vše překonati, ale bohužel dobrá vůle v druhé obci chybí." Závěrem ve svém odvolání trvá obecní zastupitelstvo na přání leteckých občanů na tom, aby: "Jméno obce Letek bylo za všechny oběti, jakož i vzhledem k finanční zdatnosti pro věčné časy zachováno!" 

No, nebylo to snadné období a můžeme se jen domýšlet, jaká tehdy v obcích panovala atmosféra a jak moc tyto rozpory ovlivňovaly vztahy mezi lidmi.