24. DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA
Druhá světová válka je dosud největším a nejvíc zničujícím válečným střetnutím v dějinách lidstva. Příčiny války bývají hledány v důsledcích Versailleské smlouvy, která podle některých historiků prohloubila pocit ponížení v poražených státech, zvláště v Německu, a velké hospodářské krize na přelomu dvacátých a třicátých let. Tato krize zásadním způsobem oslabila mnoho evropských států, čímž umožnila vzestup nacismu (pod vedením Adolfa Hitlera) a jiných totalitárních režimů v celé Evropě.
Za první ozbrojený střet na území Evropy v předvečer 2. světové války je považován tzv. Jablunkovský incident, což byla německo-polská přestřelka v Mostech u Jablunkova, která se odehrála v noci z 25. na 26. srpna 1939. V Asii je za počátek druhé světové války považováno přepadení Číny Japonskem, které začalo již 7. července 1937.
Obecně přijímaným datem začátku války v Evropě je 1. září 1939, kdy nacistické Německo napadlo Polsko. Krátce poté vyhlásily Francie, Velká Británie a státy Commonwealthu Německu válku, avšak prvních osm měsíců poté nebyly na západní frontě vedeny větší bojové operace. Dne 17. září 1939, tedy o 16 dní později, zahájil Sovětský svaz invazi do Polska na východě tehdejšího polského území. Sovětský svaz nejprve uzavřel s Německem smlouvu o neútočení (tzv. Pakt Ribbentrop-Molotov), podepsanou 24. srpna 1939. Tímto paktem si tyto dva státy - mimo jiných ustanovení - rozdělily sféry vlivu. V důsledku toho byl de facto uvolněn prostor pro vojenskou expanzi obou států. V dalším průběhu událostí byl však 22. června 1941 Sovětský svaz sám přepaden Německem a jeho spojenci (tzv. Operace Barbarossa). Od července do října roku 1940 probíhala letecká bitva o Británii, německá Luftwaffe útočila na britská města hlavně v noci (Blitz). Kromě britských pilotů tvořili významnou složku RAF také českoslovenští piloti.
Spojené státy americké, které už dříve poskytovaly některým Spojencům v počínající válce pomoc, vstoupily aktivně do války 7. prosince 1941 poté, co Japonsko udeřilo na jejich námořní základnu v Pearl Harbouru. Dne 9. února 1943 Američané zvítězili v bitvě o Guadalcanal v Tichomoří. Dne 9. července 1943 se kombinované britsko-kanadsko-americké síly vylodily na Sicílii. Dne 3. září 1943 Itálie kapitulovala. Na konci listopadu 1943 se Roosevelt, Churchill a Stalin dohodli o spojenecké invazi do Francie. Operace Overlord, jak zněl krycí název vylodění v Normandii, začala 6. srpna 1944 (Den D). Dne 20. července 1944 byl proveden neúspěšný atentát na Hitlera, spiklenci byli popraveni. Dne 25. srpna 1944 byla Spojenci osvobozena Paříž. Poslední pokus Hitlera zvrátit vývoj války začal 16. prosince 1944 bitvou v Ardenách. Mezi 13. a 15. únorem 1945 Spojenci bombardovali Drážďany. Americká 3. armáda pokračovala na jih do Bavorska a začátkem 18. dubna překročila západní hranice prvorepublikového Československa.
Konec války v Evropě nastal 8. května 1945 kapitulací Německa. Po americkém svržení atomových bomb na města Hirošima (bomba Little Boy byla svržena 6. srpna 1945) a Nagasaki (bomba svržena 9. srpna 1945) kapitulovalo Japonsko 2. září 1945.
Druhou světovou válku provázely v dosud nevídané míře zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a nehumánní zacházení s válečnými zajatci. Oproti všem dosavadním konfliktům bylo průběhem bojů zasaženo rovněž civilní obyvatelstvo, jež utrpělo obrovské ztráty. Příkladem genocidy se stal holokaust, kterému na základě nacistické rasové ideologie padlo za oběť 6 milionů evropských Židů. Dalším příkladem bylo systematické vyhlazování slovanského obyvatelstva na okupovaných územích východní fronty, kde bylo na 8 milionů civilních obětí. Většina civilních obětí podlehla nemocem a hladu vyvolanými válečnými operacemi německé armády a masakrům nebo genocidě páchanými speciálními německými komandy. Válečné úsilí pohlcovalo veškerý lidský, ekonomický, průmyslový a vědecký potenciál všech zúčastněných národů, lze tak hovořit o vedení totální války. Taktéž pohled na "civilizované metody válčení" se v mnoha ohledech výrazně proměnil, neboť zatímco v roce 1940 demokratické státy v čele s Velkou Británií a USA odmítaly plošné nálety na nepřátelská města, posléze se k nim samy uchýlily.
V samotném závěru války byla ustanovena Organizace spojených národů, jejímž ústředním cílem byla prevence vzniku jakéhokoli dalšího podobného konfliktu. Po vítězství Spojenců se zrodily dvě vedoucí světové supervelmoci - Sovětský svaz a Spojené státy americké. Jejich stále větší vzájemný antagonismus vedl k bipolárnímu rozdělení světa a k počátku studené války, když Josif Stalin spustil napříč evropským kontinentem železnou oponu, která od sebe oddělila svobodný západní svět s komunistické státy ve Východní Evorpě poddané Sovětům. Vedlejším efektem války byl také vzrůst požadavků na právo na sebeurčení mezi národy ovládanými koloniálními mocnostmi, což vedlo k akceleraci dekolonizačních hnutí v Asii a v Africe.
Druhé světové války se zúčastnilo 64 zemí se dvěma miliardami lidí (80 %). Bojovalo 110 milionů vojáků, 43,4 milionů lidí zahynulo, přesná čísla ztrát na životech, raněných a zajatých však nejsou známa. Oproti 1. světové válce se tak počet mrtvých zvýšil min. pětkrát. Od roku 1939 je třeba do válečných ztrát počítat i čtyři miliony lidí v Osvětimi, tři miliony v Treblince, půldruhého milionu v Majdanku, 400 000 v Chelmu, 200 000 v Mauthausenu a 240 000 v Dachau. Válečná technika dosáhla netušených výsledků. Za dvě vteřiny zahynulo 6. srpna 1945 v Hirošimě 260 000 lidí a další statisíce umíraly následkem výbuchu atomové pumy celá další léta.
Oproti 1. světové válce se letadla zdokonalila - plnily úkoly průzkumné, stíhací i bombardovací, začala sloužit k přepravě zásob, navíc se zaměřovala na útoky proti zalidněným oblastem, jejich cílem bylo narušení nepřátelské průmyslové výroby. Značný pokrok zaznamenal systém protiletadlové ochrany, který využíval radaru a vylepšeného protiletadlového dělostřelectva. V námořním válečnictví bylo dosaženo rovněž všestranného rozvoje, zvláště je třeba vyzdvihnout rozmach letadlových lodí a ponorek. Hlavně Britové se soustředili na vývoj protiponorkových zbraní a taktiky, jako byl sonar, hlubinné pumy a konvoje. Primární pozemní zbraní se stal tank, který po celou dobu války byl konstrukčně vylepšován (zesílený pancíř, vyšší palebná síla). Standardní pěchotní zbraní se stala útočná puška (AK-47). V oblasti komunikace se válčící strany pokusily vyřešit problém zabezpečení komunikace používáním rozsáhlých seznamů kódů pro šifrování. Nejznámějším šifrovacím strojem byla německá Enigma. Vojenské rozvědky se dále zaměřovaly na provádění mystifikačních operací (vylodění na Sicílii, v Normandii). Mezi jiné významné technologické a technické zbraně patří první programovatelné počítače, řízené střely, balistické rakety (V1 a V2) a v projektu Manhattan vyvinuté jaderné zbraně.
Poražené Německo a Rakousko byly rozděleny do čtyř okupačních zón, přičemž historické německé země na východě byly podřízeny polské a sovětské správě. Souběžně s tím proběhlo vysídlení německého obyvatelstva z východní Evropy, zejména z Polska a Československa, což bylo stvrzeno na postupimské konferenci. Své domovy bylo nuceno opustit více jak 12 milionů Němců.