Zajímavosti z historie rodu Nebeských

31.08.2021

Jméno Nebeský / Nebeská je odvozeno z českého slova "nebe", pravděpodobně se vztahuje k nějaké lokalitě, případně vychází z nějakého povahového či fyziognomického rysu předka nynějších Nebeských (= božský, mimořádně dokonalý, dobrý).

V 05/2021 bylo v České republice evidováno 306 mužů a 321 žen s tímto příjmením.

Příjmení vznikala postupně, zprvu u šlechticů v podobě přídomku (šlechtický predikát je část osobního jména odvozená z místa narození, pobytu nebo i državy). V Evropě se příjmení nejprve objevila v Benátkách (9. století), poté se tento zvyk rozšířil do severní Itálie a jižní Francie (10. století), dále do Katalánska a severní Francie (11. století) a poté do Švýcarska a Anglie (12. století). V českých zemích se příjmení objevují od 14. století a jejich rozmach přišel v 15. století. Např. v 16. století již příjmení používala většina obyvatel, příjmení však nebylo striktně dědičné. V minulosti docházelo v některých obdobích (zejména po třicetileté válce) nezřídka k tomu, že členové určité rodiny přejímali příjmení podle označení hospodářské usedlosti, na níž se usídlili (např. Kuchválek podle Kuchvalovského gruntu). Usedlosti byly takto pojmenovány zpravidla po dřívějších majitelích. 

Příjmení se postupně vyvíjela pro potřebu rozlišení obyvatel, někdy z tzv. jména po chalupě. Historické přídomky neoznačovaly místo narození dotyčného, ale původ rodu (např. Mikuláš Dačický z Heslova se nenarodil v Heslově, ale v Kutné Hoře). Povinné používání příjmení v českých zemích zavedla císařovna Marie Terezie. Tehdy si Židé museli zvolit německé příjmení, nebo jim bylo určeno, často složené, např. Frühauf, Goldstein apod. Jména jim byla určována často podle znamení domu, v němž bydleli, nebo podle jejich místního původu (Taussig - pocházející z Domažlic), jinde náhodně (dostávali také posměšná příjmení). Pro vznik příjmení je důležitý rok 1786, kdy císař Josef II. vydal Patent o dědické posloupnosti. V něm nařídil, že jména se nesmí měnit, jak bylo dosud zvykem, ani pozměňovat; jméno bude dědičné a děti se budou jmenovat po otci. Účelem patentu bylo zpřesnění evidence kvůli výběru daní, vojenské povinnosti apod.

V češtině je nejvíce jmen odvozených od křestních jmen (celá 1/3), např. Jan - Janíček, Janek, Janeček, Janovský, Janoušek, z německé obdoby Johann - Hans, Honza, Honzík, Hanzelka, Hanzlík. Značnou část příjmení tvořila jména vzniklá z původních přídomků odvozených od tělesných nebo duševních vlastností - Dlouhý, Zrzavý, Shrbený. Řadí se sem i jména zvířecí - Sojka, Straka, Vlk. Další skupina vznikla podle stavu a povolání - Tesař, Sedlák, Tkadlec, Převozník. Příjmení často kopírují i místa původu našich předků - Němec, Blatný, Pražák. Podobně vznikala i jména podle místa, kde člověk v dané vsi či městě bydlel - Zárybnický, Zápotocký, Podlešák, Podskalský. Specifikem českých příjmení jsou jména vyjadřovaná slovesem - Neplatil, Zatloukal, Utíkal. 


Dle soupisu daňových poplatníků z Čech z poloviny 17. století (tzv. berní rula) bylo 8 držitelů příjmení Nebeský:

- Praha - Jan Nebeskej, měšťaň v Dolní Krči

- Mělnicko - Adam Nebeský, sedlák v Brozánkách a Jakub Nebeský, přívozník v Pšovce (mezi Brozánky a Vliněvesí), z této větve pocházím já

- Lounsko - dva Jakubové Nebeští, sedláci v Oboře

- Pardubicko - Jan Nebeský, sedlák v Rokytnu

- Mnichovohradišťsko - Martin Nebeský, chalupník v Nové Vsi u Bakova

- Nymbursko - Svatoš Nebeský, chalupník ve Všechlapech


V roce 1882 vydal S. J. Jan K. Votka (Jan Křtetel Votka) článek s názvem Venceslaus Franc. Coelestinus a Blumenberg čili Vácslav Frant. Nebeský z Blumenberka (4. března 1606 Nové Město pražské - 18. dubna 1674 kaple sv. Zikmunda v Chrámu sv. Víta)

 https://depositum.cz/knihovny/ckd/strom.clanek.php?clanek=28856