6L. JAN NEBESKÝ a KATEŘINA BOHUSLAVOVÁ 

20.12.2021

Václav Nebeský a Alžběta Butová měli syna Jana Nebeského, který se narodil dne 24. března 1701 v Hoříně, zemřel v Semilkovicích.

Dne 20. srpna 1725 se ve svých 24 letech v Obříství oženil s 32 letou Kateřinou, vdovou po Janu Bohuslavovi. Narodila se v roce 1693, zemřela 11. července 1749 ve věku 56 let. Jan Nebeský se někdy kolem roku 1751 podruhé oženil.

Semilkovice je část obce Obříství v okrese Mělník, bezprostředně navazuje na Dušníky. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1352 (ves lidí Semilkových).

Na návsi je novorománská kaplička. 

Na tzv. Lamberku (usedlost č.p. 12) bydlel a komponoval Bedřich Smetana. V roce 1984 zde byl zřízen Památník Bedřicha Smetany.

První písemná zmínka o Obříství pochází z roku 1290. V roce 1932 (1 187 obyvatel, poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, přístav, četnická stanice, katolický kostel, sbor dobrovolných hasičů) zde byly evidovány tyto živnosti a obchody: 3 lékaři, biograf Sokol, výroba cementového zboží, cukrář, čalouník, 2 holiči, 7 hostinců, 3 koláři, dělnický konsum, košíkář, 2 kováři, krejčí, lakýrník, 2 půjčovny mlátiček, 3 obuvníci, 2 pekaři, stáčírna lahvového piva, pokrývač, 2 porodní asistentky, 14 rolníků, 3 řezníci, sedlář, 7 obchodů se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Obříství, švadlena, 3 trafiky, 2 truhláři, velkostatek Havelka, zahradník, zámečník, zednický mistr. 

Pamětihodnostmi je zámek Obříství, Zámeček Na Štěpáně (Štěpánský zámeček), Štěpánský most, památník Bedřicha Smetany a Svatopluka Čecha, socha sv. Jana Nepomuckého a sv. Markéty na návsi.

V Semilkovicích se jim narodili: 

- 24. září 1726 syn (Wenceslaus Mathias) VÁCLAV MATYÁŠ NEBESKÝ (s největší pravděpodobností se jedná o Václava Nebeského, který se v roce 1746 oženil s Alžbětou Polákovou z Letek č.p. 7, v knize úmrtí se pak jedná o chybu v zápisu počtu let, kterých se dožil)

- 25. března 1729 syn (Georgyij) Jiří Nebeský, zemřel ve svých nedožitých 3 letech dne 14. března 1732

- 4. června 1731 dcera (Veronica) Veronika Nebeská

- 25. února 1733 dcera Magdalena Nebeská

- 22. listopadu 1735 syn (Georgij) Jiří Nebeský

Jan Nebeský se někdy před rokem 1751 podruhé oženil, a to s Veronikou Basnerovou, se kterou se mu ještě narodili:

- 22. června 1751 syn (Joannis) Jan Nebeský, který zemřel po pár dnech 26. června 1751

- 7. února 1753 dcera (Dorothea Anna Maria) Dorota Anna Maria Nebeská

Za života dětí narozených Janu Nebeskému a Kateřině Bohuslavové postihla Semilkovice dne 29. února 1784 katastrofální povodeň. Byla to jedna z největších povodní v Čechách. Po prudkém tání se většina celého Meziřící proměnila v ohromné jezero. Voda, která zatopila dvůr Úpor, zatopila i staré Semilkovice. Z kroniky: "Protože Semilkovice ležely v téže rovině a nebyly vzdáleny ani 1 km od Úpora směrem k jihu, stoupla voda do výše 4 metrů a pro hromady ledu ještě výše i v Semilkovicích. Tam však si Labe prorvalo nové řečiště přímo středem vsi, takže se proud vody s ledem převalil přes celou ve s náhle ji zatopil"Nedalo se nic zachránit. Semilkovice zanikly a obyvatelé se sem již nevrátili. Stejně tak zanikly i Staré Ouholice, ze kterých rovněž pocházel náš předek, a to Adam Převozník.

Velká a nebezpečná byla i povodeň r. 1845, která ohrozila dvůr Úpor, znovu po povodni z roku 1784 velkým nákladem na zvýšené kamenné hrázi vystavěný, ves Vrbno a Kly, a povodeň r. 1890, ohrožující Úpor a Kly. Velká jarní povodeň r. 1940, kdy voda dosáhla 1. března výšky 6 m nad normál, zatopila mnoho obcí. Nejvíce utrpěly Kly, Hořín, Lužec nad Vltavou, ale i Vraňany, Kozárovice, Bukol, Vrbno, Úpor, utrpělo i Obříství, Tuháň, Brozánky, Dolní Beřkovice, Rybáře, Pšovka a Mlazice. Celkem byly zatopeny 102 domy. 

K opravdovým katastrofám lze připočítat záplavy z let 1342, 1432, 1451 a 1501, kdy se nejdolejší vltavský tok měnil na mnoho dní v široké a nebezpečné jezero. Záplava v roce 1890 vyvolala nutnost velkorysé kanalizace. Na přelomu století došlo k regulaci Vltavy a Labe na dnešním Mělnicku, k budování ochranných hrází na sever od Veltrus. Avšak teprve systém přehrad na horní a střední Vltavě, budovaných po 2. světové válce, zbavil Mělnicko nebezpečí občasných zhoubných povodní.

Historická obec Obříství byla v srpnu 2002 postižena další katastrofální povodní. Více jak pětisetletá voda z rozvodněného Labe zaplavila 90% území obce do výšky až 0,4 až 2 m (6,5 m nad normálním stavem), včetně historických objektů i nově postavené školy. V obci spadlo či bylo určeno k demolici více jak 41 domů. Záplavová vlna na Labi nevznikla přímo v důsledků dešťů, ale druhotně tím, že při soutoku Labe s Vltavou u Mělníka měla Vltava takovou sílu, že prakticky zastavila tok Labe. To pak reagovalo zvyšováním hladiny v oblasti několika kilometrů podél soutoku. Hladina řeky se zvedla o několik metrů nad normální stav, přitom vzniklo ohromné jezero o rozloze několika km2, které zaplavilo okolí a ničilo vše, co zasáhlo. 

Jediným místem, kde povodeň z roku 1784 vystoupila výše než v roce 2002, byl pražský Vyšehrad. Opakem je oblast pražského Karlína a Libně, kde voda v srpnu 2002 vystoupila vzhledem k pronikavým změnám v 19. a 20. století (železniční dráha, zasypání ramen Vltavy apod.) ještě o 2,5 metru výše než v roce 1784.