5B. DANIEL NEBESKÝ a KATEŘINA PELUŇKOVÁ 

23.12.2021

Adam Nebeský a Marie ??? měli syna Daniela Nebeského, který se narodil blíže nezjištěného dne roku 1654 a zemřel ve svých 54 letech dne 14. listopadu 1708 v Brozánkách.

Po pěti letech od smrti otce Adama Nebeského ve svých 19 letech dne 1. června 1673 stal se Daniel Nebeský hospodářem na dědičném gruntu v Brozánkách. Je o tom zápis v Gruntovní knize rychty Vrbenské 1648 - 1702. Zápis zmiňuje i dědičné právo konšelské rychty.

Ze zápisu je zřejmé, jak každý rok musel Daniel Nebeský vyplácet "rentu" ze zděděného gruntu ostatním členům rodiny. Jeho teta Anna (sestra otce Adama Nebeského) má být ve službě někde v Praze, o svůj podíl se zřejmě nehlásí. Podíl pak připadá vrchnosti.

A takto vypadalo hospodářství v Brozánkách dle soupisu v gruntovní knize z roku 1673:

Stejný rok (1673) se oženil s Kateřinou Peluňkovou, narozenou roku 1658 ve Spomyšli. Kateřina zemřela ve svých 51 letech dne 25. března 1708 v Brozánkách, jen necelých 8 měsíců před svým manželem. Její otec byl Matěj Peluněk (zemřel 4. října 1680), pocházel ze Spomyšle a byl to také rychtář. Matka byla Dorota Nováková (zemřela 15. ledna 1680).

V Brozánkách se jim narodili: 

- 11. října roku 1674 dcera Dorota Nebeská, dne 4. května 1692 se vdala za Jiřího Jansu ze Střednice. Jiří Jansa se narodil dne 24. srpna 1670 a zemřel dne 22. dubna 1727 rovněž ve Střednici. Po otci převzal grunt, byl to sedlák. Jeho otec byl Jiří Jansa a matka Kateřina Šlomíchová. Měli spolu celkem 14 dětí. Dorota zemřela pravděpodobně v roce 1744.

15. září 1676 dcera Kateřina Nebeská, zemřela pravděpodobně v roce 1726

- 10. července 1678 syn Václav Nebeský, který ve svých 75 letech zemřel dne 13. srpna 1753 v Brozánkách

- 21. července 1680 syn Daniel Nebeský, Ve svých 40 letech se dne 23. listopadu 1720 v Chorušicích oženil s Kateřinou Šulcovou z Vysoké. Kateřina Šulcová se narodila 24. června 1699 a zemřela 31. října 1772, byla to vdova, jejím prvním manželem byl Felix Štěpán (nar. 28. června 1693 ve Vtelně). Z tohoto předchozí manželství měla syna Antonína Štěpána, který se narodil 20. listopadu 1731 v Danovsi (dnes Daminěves). Daniel Nebeský (velký chalupník) ve svých 42 letech zemřel dne 14. září 1722 v Daminěvsi č.p. 1. Jméno Felixe Štěpána je někde psáno i jako Felix Šťastný Štěpán (Felix je v latině šťastný).

- 9. července 1682 syn Jakub Nebeský, kterému se blíže nezjištěného dne v lednu 1702 narodil syn Daniel Nebeský, který byl očekávaným dědicem otcova majetku

- 5. prosince 1683 syn Adam Nebeský, který ve svých 47 letech zemřel dne 17. června 1730 v Brozánkách (v gruntovní knize se píše, že je nedostatečný, hloupý a chromý)

- 4. března 1686 syn Jiří Nebeský, zemřel pravděpodobně kolem před rokem 1740 (v gruntovní knize se píše, že je nedbalý a nepozorný)

- 31. října 1688 dcera Anna Nebeská, která ve svých 53 letech zemřela dne 17. listopadu 1741 ve Vysoké, blíže nezjištěného roku se provdala za Jiřího Čížka (nar. 24. března 1680 ve Vtelně, okres Mělník), měli spolu 9 dětí

- 8. září 1692 syn Jan Nebeský, který se ve svých 21 letech v roce 1713 oženil s Evou Malířovou (1692 - 1718 ve Vliněvsi), se kterou měl Václava Nebeského (nar. 1714), Jana Nebeského (nar. 22. ledna 1716 v Daminěvsi) a Dorotu Nebeskou (nar. 14. února 1718 v Daminěvsi, zemř. 12. ledna 1719) a ve svých 26 letech se podruhé oženil dne 10. října 1718 ve Vliněvsi s Annou Vehlovskou (nar. 1698 ve Vliněvsi), se kterou měl Matěje Nebeského (nar. 6. září 1719 v Daminěvsi), Šťastného Nebeského (nar. 28. kvěna 1721 v Daminěvsi), Dorotu Nebeskou (nar. 24. března 1723 v Daminěvsi), Kateřinu Nebeskou (nar. 16. února 1725 v Daminěvsi), Daniela Nebeského (nar. 2. srpna 1728 v Daminěvsi) a Annu Nebeskou (nar. 1731 v Daminěvsi), v roce 1747 se oženil s Alžbětou Jansovou, se kterou měl dceru Annu Helenu Nebeskou (nar. 28. září 1748) a syna Václava Nebeského (nar. 1. října 1750), Jan Nebeský zemřel po roce 1750 v Daminěvsi

- 13. května 1700 syn Matěj Nebeský, zemřel blíže nezjištěného dne a roku v Dříteči

K roku 1702 se vztahuje zápis z Gruntovní knihy Zálabské 1702 - 1795, kde je zmíněno, že Daniel Nebeský, který zdědil grunt 1. června 1673 po otci Adamovi, musí dále vyplácet dědický podíl z gruntu Milostivé vrchnosti namísto své tety Anny (sestra jeho otce Adama, která z tohoto panství zběhla do jiného panství - do Prahy), bratru Václavovi, sestře Alžbětě a svému synovci Danielovi (který zdědil grunt po svém otci Jakubovi, bratrovi Daniela). Za rok 1703 vyplácí i bratru Janovi, který se vrátil z Piccolomského regimentu a v roce 1702 převzal grunt v Chramostku. 

Daniel Nebeský se ve svých 54 letech dne 5. června 1708 (2 měsíce po smrti jeho manželky Kateřiny) ve Vliněvsi oženil s Annou Švandovou z Vysoké. Daniel Nebeský však zemřel o 5 měsíců později dne 14. listopadu 1708. Anna zemřela po roce 1725. Grunt v Brozánkách tak přešel na jeho nejstaršího syna Václava Nebeského, jak je doloženo opět v Gruntovní knize Zálabské 1702 - 1795, a to oproti zvyku, kdy dědil syn nejmladší. Dozvídáme se i proč - ... nejmladší syn Jan je nezletilý, syn Jiřík je nedbalý a nepozorný, Adam je dokonce nedostatečný, hloupý a chromý, Václav je nejstarší, ale pracovitý a zasloužilý, dobré povahy ... O synovi a Danielu a Jakubovi se zápis nezmiňuje, ale s Danielem se zřejmě na základě manželské smlouvy počítalo, že se přižení do Chorušic a syn Jakub dostal v průběhu života jiný grunt, který po jeho smrti zdědil jeho syn Daniel.


Další velmi těžká doba pro Mělnicko i samotné město Mělník nastala v roce 1679 - 1681. Nejprve vypukl mor, který si vyžádal mnoho obětí, ačkoli ztráty nebyly zdaleka srovnatelné s krizí v 1. pol. 17. století (morová epidemie se rodu Nebeských naštěstí vyhnula). Po odeznění epidemie ještě postihl už tak zdecimované město Mělník dne 8. července 1681 vůbec největší známý požár v jeho dějinách. Shořelo 39 domů. Vzhledem k tomu, že hořelo už v květnu, kdy oheň zničil deset domů, děkanství, špitál a vodojem, bylo v Mělníce najednou na 50 spálenišť. Do základů byla spálena také kostelní věž a chrámová střecha, za své vzaly i zvony. Děkanství, špitál a škola byly obráceny v prach, černínský zámek byl silně poškozen. Ušetřeny zůstaly domy na radniční straně náměstí a v České ulici ty domy, které byly na straně bližší městským zdím. 

Tak rozsáhlý požár města musel být vidět přes řeku až do Brozánek jistě jen pouhým okem. 

Zpět na hlavní rodovou větev.