9H-B-3-1. JOSEF NEBESKÝ a MARIE KAFTANOVÁ

Pavel Nebeský a Terezie Sklenářová měli syna Josefa Nebeského, který se narodil dne 30. května 1794 v Brozánkách č.p. 4 a zemřel blíže nezjištěného dne a roku ve Chvalech u Prahy.

Josef Nebeský byl úředník na panství Chvaly, kontrolor.

Pravděpodobně 15. září 1828 se oženil s Annou, která se narodila blíže nezjištěného dne roku 1794 v Dašici, okr. Pardubice.

Anna pravděpodobně brzy zemřela. 

Blíže nezjištěného dne se oženil s Marií Kaftanovou z Chval u Prahy, která se narodila 9. března 1806 ve Chvalech č.p. 1 a zemřela ve svých 86 letech dne 18. ledna 1892 v Račicích (na Moravě - může se jednat o Račice v okr. Žďár nad Sázavou, Třebíč nebo Vyškov).

Ve Chvalech č.p. 24 se jim narodili:

- 2. března 1829 syn Alois Nebeský

- 13. srpna 1830 syn Ferdinand Adolf Nebeský, který zemřel náhle ve svých 57 letech dne 2. prosince 1887 v Plasích č.p. 7, ve svých 36 letech se Ferdinand Nebeský dne 11. září 1866 oženil s Marií Krohovou, narozenou v Mariánských Lázních č.p. 48

- 25. března 1832 syn Adolf Jan Nebeský, který zemřel ve svých 41 letech dne 25. května 1873, blíže nezjištěného dne a roku se oženil s Annou Koptíkovou, narozenou 17. listopadu 1842 v Domažlicích

- 12. července 1834 dcera Marie Klára Nebeská, která se pravděpodobně dne 1. června 1859 provdala za Matěje Schrogla, Marie Klára Nebeská zemřela ve svých 47 letech dne 8. května 1881, dne 10. července 1865 se jim narodila dcera Rozálie Schroglová

Chvaly jsou poprvé zmiňovány v zakládací listině vyšehradské kapituly, hlásící se k roku 1088, která je však falsifikátem z 12. století. Vyšehradská kapitula chvalský statek pronajímala nebo zastavovala, až nakonec přešel do vlastnictví světských osob. Ve 14. a 15. století byla již zdejší ves ve vlastnictví pražského patriciátu. Po složitém projednávání dědictví po Václavu Křížovi získal roku 1428 Chvaly Janek Rokycanský, při projednávání tohoto dědictví je poprvé zmíněna Chvalská tvrz. V následujících letech je uváděna "tvrz Chvaly, dvůr poplužní s poplužím, celá ves a dvory kmecí" v kupních smlouvách a dědičných řízeních. Tak tomu bylo, když roku 1513 prodal Zikmund Bareš Chvaly staroměstskému měšťanovi Václavovi ze Štrabochova domu. Dědicem jeho majetku byla jeho dcera provdaná za Mikuláše Karga z Řezna. Pravděpodobně za tohoto majitele došlo k přestavbě tvrze na zámek. Od dědiců Karubových koupil chvalský zámek i s dvorem a poplužím roku 1614 Eustach Betengl z Neyenperku. Následujícího roku kupuje Chvaly Jiří z Vtelna, kterého za účast v protihabsburském povstání odsoudila konfiskační komise roku 1622 ke ztrátě poloviny jmění (mezi jiným i statku Chvaly). Roku 1622 tak byly Chvaly prodány Janu Danielovi Kaprovi z Kaprštejna. Protože neměl peníze na zaplacení celé částky (15 000 zl. rýnských) vypůjčil si od jezuitské koleje u sv. Klimenta a zavázal sebe i své dědice odvádět z vypůjčené sumy splátky a úrok ve prospěch alumnátu u sv. Bartoloměje. Nový majitel v nedatovaném listu uvádí, že majetek spravoval dobře a původní zpustlý a vypálený statek vystavěl. Ale již Kaprův syn a dědic, který nemohl splácet dluh a úroky a v roce 1652 postoupil statek Chvaly jezuitské koleji. Jezuité spravovali hospodářství ve Chvalech velice pečlivě, avšak vzhledem k několika skartacím jezuitských archivů po zrušení řádu máme dnes k dispozici jen několik zmínek. Podle berní ruly byly po Třicetileté válce ve Chvalech čtyři selské a čtyři chalupnické usedlosti a dva velké dvory rozbořené. Tyto dvory byly připojeny k panskému dvoru jezuitů včetně 150 strychů polí k nim náležejících. 

V polovině 18. století náležel Chvalský statek, který byl tvořen vesnicemi Chvaly, Šestajovice, Čertousy a Dablice, konviktu sv. Bartoloměje. Při ocenění statku Chvaly v roce 1767 se uvádí, že bylo vydáno 17 500 zl. za opravu a restauraci panství. Z toho lze soudit, že opravy se dotkly nejen samostatného zámku, ale i hospodářských budov. Po zrušení jezuitského řádu v roce 1777 byl statek Chvaly ve správě Administrace státních a exjezuitských statků, pod patronátem c. k . studijního fondu. Střední, nejstarší část objektu byla postavena podle plánů z roku 1818 a sloužila jako pivovar a vinopalna. Administrace státních statků provedla v roce 1822 posudek budov, vlastní posudek se nedochoval, je o něm však doloženo několik zmínek. V související korespondenci se uvádí, že chvalský vrchnostenský statek je v dobrém stavu, pouze kostelní střecha potřebuje opravu. V letech 1874 - 1875 je nepřímo doložena v hospodářském dvoře činnost stavitele Lábnera z Libně, objekt ještě sloužil nejspíše jako pivovar. K roku 1890 je zámek s hospodářským dvorem ještě uváděn jako majetek studijního fondu. Z 30. června 1890 pochází plány rozšíření a přestavby objektu pro stáje od stavitele Frenze Macha. Od roku 1955 soužil hospodářský dvůr Státnímu statku Xaverov na ustájení krav. Značně chátral. Dnes slouží jako hotel s restaurací.