4. KVĚTA MOUDŘICHOVÁ

28.12.2020

Václavu Moudřichovi a Marii Čadské se dne 7. prosince 1927 narodila dcera Květa Moudřichová

Květa Moudřichová se narodila v Dejvicích č.p. 133 (současná adresa Evropská 133, Praha 6 - Dejvice). Matričním úředníkem byl Boh. Špannagel. Jméno a bydliště pomocnice porodní - Karla Jelínková, trvale bytem rovněž Dejvice č.p. 133. Jako svědci jsou uvedení František Sláma, administrátor, trvale bytem Dejvice č.p. 555, a František Čadský, soustružník kovu, trvale bytem Dejvice č.p. 133, kterému se říkalo "strýček František". 

Do bytového domu se Květy babička a dědeček Karolina a František Čadských přestěhovali krátce po roce 1902, její matka Marie Čadská se totiž narodila ještě v Horoměřicích č.p. 64, ale její teta Ema již v Dejvicích č.p. 133. Z katastru nemovitostí je patrné, že obecní dům č.p. 133 byl ale dne 30. prosince 1930 zbořen. Celá rodina (Moudřichovi i Čadských) se přestěhovali do Bubenče č.p. 614 (současná adresa Rooseveltova 614/36).

Po osmi letech klidného a spokojeného manželství Václava Moudřicha a Marie Čadské, dolehla na Václava a Květu hrozná rána osudu, když dne 2. května 1934 Marie zemřela na rakovinu. Pracovala jako dámská krejčová a bylo jí pouhých 32 let. O malou Květu se teď staral jen její otec, babička Karolina, pomáhala i Ema, ale Květa ji prý neměla moc ráda, protože na ní byla zlá. Druhou babičkou Květě byla babička její nejlepší kamarádky Lídy Kecové (vdané Bělčické), která bydlela ve stejném domě, snad i na stejném patře. 

Květa v září 1934 začala chodit do obecné dívčí školy v Praze - Dejvicích. Za třídní učitelku měla Josefu Burianovou, ředitelkou školy byla Marie Fischerová, později Josef Hulek. Ve škole se učila tyto předměty: občanskou nauku a výchovu, vyučovací jazyk, vlastivědu, počty s naukou o tvarech měřických, kreslení, psaní, zpěv a tělesnou východu a ruční práce dívčí s naukou o domácím hospodářství. 

Dochovaly se nám 2 školní fotografie (na první fotografii je Květa ve spodní řadě druhá zprava, na druhé pak ve spodní řadě první zleva) a vysvědčení ze 3. a 5. třídy:

Fotografie z roku 1936 z Prázdninové osady v Uhlířských Janovicích (Květa je ve čtvrté řadě shora šestá zprava):

Malá Květa si často hrála s Lídou Kecovou (vdanou Bělčickou). Spolu jezdily na výlety, hrály si, bruslily na ledě apod. Byla to až do stáří její největší kamarádka.

Lída a Květa
Lída a Květa
Květa s tatínkem
Květa s tatínkem
Lída Kecová
Lída Kecová

Po osmi letech od úmrtí manželky Marie, se dne 7. března 1942 Václav Moudřich znovu oženil. Vzal si Josefu Neradovou, opět dámskou krejčovou, která bydlela ve Vinařicích č.p. 132 (současná adresa IV. ulice 132, Vinařice). 

Z roku 1943 se nám zachovalo pololetní vysvědčení Květy (Halbjahrszeugnis) z hlavní dívčí školy s českým vyučovacím jazykem. Byla to rodinná škola. Státní příslušnost je psána jako Protektorát Čechy a Morava, vše je psáno nejdříve v němčině a pod tím v češtině. Květa studovala tyto předměty: německý jazyk, náboženství, český jazyk s naukou o písemnostech, zeměpis, přírodopis, přírodozpyt, počty s jednoduchých účetnictvím, měřictví a rýsování, k předmětům patřilo i kreslení, dívčí ruční práce, zpěv a tělesná výchova. Jako nepovinný předmět měla Květa těsnopis. Na zadní straně vysvědčení bylo i vyjádření k vnější úpravě písemných a jiných prací. Známka výborná je v němčině označena jako "vorzűglich", chvalitebná jako "lobenswert", dobrá jako "gut", dostatečná "genűgend" a nedostatečná jako "nicht genűgend". V chování bylo hodnocení jiné, a to chvalitebné "lobenswert", uspokojivé "befriedigend" a neuspokojivé "nicht befriedigend". Hodnocení vnější úpravy písemných a jiných prací bylo následující: velmi úhledná "sehr gefällig", úhledná "gefällig", méně úhledná "minder gefällig" a neúhledná "nicht gefällig". Za třídní učitelku měla Květa Růženu Novákovou, ředitelem školy byl pan Vejvoda. 

Poté nastoupila Květa do roční rodinné školy pro ženská povolání v Praze 2, Lazarské ulici. Třídní učitelkou byla slečna Mehlhartová (provdaná Weberová). Do třídy s ní chodily Dáša Bušková, Marie Culková, Alena Černá, Albína Drahotová, Dáša Granzwohlová, Květa Herová, Věra Hönigová, Eva Lenkviková, Milena Marečková, Líba Marková, Věra Nejedlá, Marta Skálová, Lila Stejskalová, Marie Šrámková a Marie Víšková. 

Foto z rodinné školy (Květa je v prostřední řadě druhá zleva)
Foto z rodinné školy (Květa je v prostřední řadě druhá zleva)

V roce 1944 nastoupila Květa do Učňovské školy pro živnosti oděvní I. v Praze VII do odborného oddělení pro modistky. Škola se postupně přejmenovala na Učňovskou školu modistickou v Praze VII a Základní odbornou školu modistickou v Praze. Vyučovalo se zde těmto předmětům: občanská výchova, obchodní nauka, odborné počty, odborná nauka, odborné kreslení, praktická cvičení. Třídní učitelkou byla Marie Mošnová, Bohumila Hilbertová a Milada Šourková. Ředitelkou školy byla v té době Anna Michálková. Do třídy chodily s Květou např. Anna Lisová, Jaroslava Lukešová, Mirka Pecháčková, ??? Plzáková, Helena Rymonová, Alena Slavíková, Helena Šitnerová, ??? Vachoutová, Marcela Vobořilová, Hana Wikešová a Milada Zemanová.

Fotografie z Učňovské školy modistické (Květa je v horní řadě třetí zprava)
Fotografie z Učňovské školy modistické (Květa je v horní řadě třetí zprava)

Fotografie přítelkyň z učení (Lída Kecová, Hela nebo Milada a Jiřka Nováková):

Dne 25. listopadu 1947 Květa obdržela Vysvědčení o závěrečné zkoušce učňovské s tímto výsledkem: zkouška znalostí - dobře, zkouška zručnosti - dobře, celkový výsledek - dobře. Předsedou zkušební komise byla Jana Suchomelová, přísedícími pak Magda Sixtová, Josef Rukavička, Zdenka Práglová a Libuše Sobotková. Vysvědčení je opatřeno kulatým razítkem Obchodní  živnostenské komory Praha. 

Tato komora jí o pár dní později vystavila List tovaryšský, kde je uvedeno, že se Květa Moudřichová vyučila řádně učebnímu oboru modistky u Boženy Kracíkové v době od 11. září 1944 do 30. září 1947. 

Členové zkušební komise, otisk razítka Obchodní a živnostenské komory
Členové zkušební komise, otisk razítka Obchodní a živnostenské komory

Podle pracovní knížky (Arbeitsbuch) Květa Moudřichová pracovala u Boženy Kracíkové až do 9. října 1948, ta měla svou modistickou firmu v Praze - Bubenči, Bráfova ulice 19 (v roce 1911 - 1940 to byla ulice Dra Albína Bráfa, 1940 - 1945 Albína Bráfa / Albin Bráf-Strasse, 1945 - 1947 Albína Bráfa, 1947 - 1950 Eisenhowerova, od 1950 Československé armády). Ve stejném domě pracoval ve firmě Josef Řepa - Drogerie, parfumerie i Josef Čacký z Horoměřic. V přízemí domu jsou opravdu dva vchody do obchodů hned vedle sebe. 

Fotografie z modistické firmy Boženy Kracíkové (Květa na první fotografii vpravo, na druhé druhá zleva):

Od 12. října 1948 pracovala Květa ve firmě Jindry Němečkové, která vedla závod dámskými klobouky v Praze XIX, Titova třída 6 (současná adresa Jugoslávských partyzánů 892/6, Praha 6 - Bubeneč), bylo to nedaleko jejího bydliště v Rooseveltově ulici. 

Ještě na samém konci války se Květa s Josefem Čackým měli běžet schovat do krytu při jednom z náletů na Prahu. I to je zřejmě sblížilo natolik, že se JOSEF ČACKÝ ve svých 28 letech dne 5. února 1949 oženil s 21letou Květou Moudřichovou. Svatba se konala u Svatého Gotharda v Praze - Bubenči, který stojí na dnešním Krupkově náměstí hned vedle bývalé Měšťanské školy, kde Josef Čacký čtyři roky studoval (dnešní Obchodní akademie, kde jsem studovala i já). Oddávajícím knězem byl arciděkan Jan Petrásek. Za svědky jim šel Josefův bratr Oldřich Čacký a Květy strýc František Čadský, technický úředník, bytem Rooseveltova 36, Praha - Bubeneč.

Tímto svazkem - snad osudovým - byly spojeny dva rody, které nejen spojovala vesnice Horoměřice, ale navíc i podobnost jejich příjmení - Čackých a Čadských. I když kdo ví, jak to tenkrát faráři psali. Byli po staletí jediní, kdo uměli číst a psát a zápis ve farní knize byl jediným dokladem o narození, svatbě i úmrtí. Z dopisu Františka Čadského (nevlastního strýčka Květy Moudřichové) víme, že chtěl změnit příjmení Čadský na Čacký a v několika záznamech v knize narozených je poznámka, že místo Čadský má být Čacký ... 

V tuto dobu se pravděpodobně otec Václav Moudřich odstěhoval za svou manželkou Jožkou do Vinařic č.p. 4 (současná adresa Pod Horkou 4, Vinařice). Květa s Josefem bydlela dále v Praze - Bubenči, v Rooseveltově ulici č.p. 36 (současná adresa Rooseveltova 614/36, Praha 6 - Bubeneč). Hned vedle v č.p. 38 bydlela její další přítelkyně Jiřina Nováková, která se s ní učila modistkou. Jiřina Nováková se 23. dubna 1949 provdala za Jaroslava Neužila, spolu pak měli jednoho syna Pavla. Jiřina Neužilová zemřela po delší nemoci 2. ledna 1985 ve věku 58 let.

Asi měsíc po svatbě se novomanželé odstěhovali z Rooseveltovy ulice č.p. 36 v Dejvicích do studeného půdního bytu v Nebušicích č.p. 82 (současná adresa Nebušická 82, Praha 6 - Nebušice). Babička i děda Čadských byli již mrtvi, "strýček" František se přiženil do Odolene Vody, teta Ema se v říjnu 1946 provdala do Prahy - Podolí a další strýc Jan Čadský se přiženil do Prahy - Tróje.

Z vyprávění Květy víme, že zde byla taková zima, že tu v zimě zamrzala i voda v kamnovci. Dle výpisu z katastru byly vlastníky Jaroslav a Zdeněk Čacký, trv. bytem Nebušická 82, Praha 6 - Nebušice. V současné době jsou to Jolana Čacká, Marek Čacký a Zdeněk Čacký. Zda jsou s naším rodem také nějak spřízněni, nám není zatím známo.

Asi rok po svatbě přišla Květa do jiného stavu, ale potratila (měl to být Jaromír).

Dne 6. února 1951 se jim však narodila dcera LUDMILA ČACKÁ, pokřtěná jako Ludmila Marie Čacká. Narodila se bez jednoho dne přesně 2 roky po svatbě a jméno dostala po babičce. 

Dne xx.xx. 1954 se narodila dcera Hana Čacká.

Vztah k ručním pracím Květě zůstal celý život, velmi ráda háčkovala, pletla, šila, vyšívala, drhala, a to nejen na své dvě dcery, ale i vnučky. Krásně zpívala, hrála na citeru, malovala.

Foto z oslavy Květiných 50. narozenin: