3. VÁCLAV MOUDŘICH a MARIE ČADSKÁ

Františku Moudřichovi a Rosalii Tumové se dne 17. července 1900 narodil syn Václav Moudřich. Rodný list mu byl vystaven Farním úřadem u sv. Matěje v Šárce.

Václav Moudřich byl v roce 1921 na vojně. Sloužil u 9. pěšího pluku v Mostě (1. prapor, 1. rota, světnice č. 14). Tento pluk byl založen 11. října 1920 a zanikl 24. září 1938. Jeho předchůdcem byl 9. československý střelecký pluk, nástupcem Mobilisační útvar 209. Pluk byl dislokován v Mostě (v Nových jezdeckých kasárnách). 

O výstavbě nových jezdeckých kasáren, tj. ubikací a jezdecké školy na jižním okraji tehdejšího města pod čtvrtí zvané Zahražany město rozhodlo v roce 1906 a ještě téhož roku se začalo s výstavbou. Město vykoupilo příslušné pozemky nacházející se severně od Žatecké ulice (dnešní ulice Čsl. armády). Stavělo se z tehdy moderního železobetonu, střechy měly ocelovou konstrukci. Budovy kasáren navrhl mostecký stavitel Friedrich Kny, který se údajně inspiroval ve vojenské pevnosti Josefov. Výstavba probíhala v letech 1906 - 1908 a město na ni vynaložilo částku 1 870 115 korun, 65 haléřů. Do kasáren se v roce 1908 přestěhoval z centra města Dragounský regiment císaře Františka Josefa číslo 1 a kasárna dostala název Nová jezdecká kasárna jubilea císaře Františka Josefa I. Po vzniku Československé republiky se kasárna od roku 1920 stala sídlem 9. střeleckého pluku Karla Havlíčka Borovského. V roce 1927 byla kasárna přejmenována na Nové jezdecké kasárny Štefánikovy. V roce 1940 převedlo město kasárna na německý stát. Po válce byla smlouva prohlášena za neplatnou a v roce 1950 byla kasárna převedena na vojenskou správu. V letech 1951 - 1952 zde sídlil 59. pomocný technický prapor (PTP). Po něm kasárna využíval pluk protiletadlových dělostřelců, který zde zůstal do roku 1977. V roce 1981 byl do Mostu z Dobřan převelen 216. protitankový pluk. Po roce 1990 v kasárnách sídlilo železniční vojsko a v roce 1994 byla kasárna armádou definitivně opuštěna.

Už v této době se ve volném čase rád věnoval malování. Z vojny a později z okolí svého bydliště (Dejvice, Vokovice, Vinařice) pochází i jeho kresby, které později věnoval své jediné dceři Květě. Václav prošel i několika malířskými kurzy - maloval tužkou, úhlem, pastelkami, temperami i akvarelem. Nejvíce však maloval olejomalby. Rád chodil do přírody a maloval krajinu. Četař Josef Horác mu k jeho kresbám věnoval tuto báseň:

Vojna, toť sídlo všech legrací,

tam ať třeba smutný člověk přijde,

každý na nich nabude těch vlastností,

že s něho sotva zadumčivý člověk bude.

Václav Moudřich se ve svých 26 letech dne 24. července 1926 oženil s 24 letou dámskou krejčovou Marií Josefou Čadskou. Svatba se konala na Magistrátě hlavního města Prahy. Za svědka jim šel František Sláma, úředník a náměstek místního starosty, bytem v Praze - Dejvicích č.p. 300 a František Čadský (nevlastní bratr Marie Josefy Čadské), kovosoustružník z Prahy - Dejvic č.p. 133. Oddávajícím úředníkem byl Dr. Hugo Pilz, vrchní magisterský rada a administrativní komisař František Weyrostek. 

Svatební fotografie: Václavův svědek František Sláma z Magistrátu, svědek Marie Josefy její nevlastní bratr František Čadský, novomanželé Marie Josefa Čadská a Václav Moudřich, Mariina matka Karolina Frölichová

Marie Josefa Čadská se narodila dne 14. srpna 1902 v Horoměřicích č.p. 64. Její otec byl František Čadský, zedník z Horoměřic č.p. 64 a matka Karolina Fröhlichová z Mirovic. Zanedlouho po jejím narození se rodina Čadských přestěhovala do Dejvic č.p. 133 (současná adresa Evropská 133, Praha 6 - Dejvice). Dům zde stál od roku 1874, v roce 1878 byl polovičním vlastníkem Jan Řezníček. V roce 1918 bylo vlastnické právo převedeno na Antonii Řezníčkovou. Dne 18. července 1928 se dle smlouvy trhové vložilo právo vlastnické pro obec hlavní město Prahu.

Je velmi pravděpodobné, že Václav Moudřich si "hrál na písku" s Marií Josefou Čadskou, do které se později zamiloval. Dochovala se nám i jedna pohlednice z června 1921, kterou poslala věrná Mařenka svobodníku Venoušovi na vojnu. Za 5 let se potom vzali. 

V Dejvicích č.p. 133 se jim narodila:

- 7. prosince 1927 dcera KVĚTA MOUDŘICHOVÁ

Uprostřed dnešního Vítězného náměstí stál hostinec Na Růžku, který byl zbourán po roce 1920 při urbanizaci Bubenče a Dejvic. Provozoval jej pan Červenka. Vítězné náměstí se začalo stavět po roce 1925. Uprostřed Vítězného náměstí stála i Škola Na Růžku č.p. 186. Dejvická škola neměla ale dlouhého trvání, byla postavena na přelomu století a zbořena ve 20. letech 20. století. 

Václav Moudřich byl velice sečtělý a moudrý člověk. Uměl výborně hrát šachy. Byl vždy čestný, spravedlivý, poctivý a pravdomluvný. Měl atletickou postavu, cvičil v Sokole, posiloval, cvičil na hrazdě, hrál fotbal, hrál na tamburínu a pod. Pracoval jako úředník Magistrátu hlavního města Prahy.

Z katastru nemovitostí je patrné, že obecní dům č.p. 133 byl 30. prosince 1930 zbořen. Celá rodina (Moudřichovi i Čadských) se přestěhovali do Bubenče č.p. 614 (současná adresa Rooseveltova 614/36). 

Po osmi letech klidného a spokojeného manželství dolehla na Václava Moudřicha a dceru Květušku hrozná rána osudu, když dne 2. května 1934 Marie Josefa Čadská, dámská krejčová, zemřela ve věku pouhých 32 let na rakovinu. O malou Květu se teď staral jen její otec, babička Karolina Frölichová, pomáhala i Ema, teta Květy, kterou ale neměla moc ráda, byla prý na ní zlá. Druhou babičkou Květě byla babička její nejlepší kamarádky Lídy Kecové (vdané Bělčické), která bydlela ve stejném domě, snad i na stejném patře. 

Po osmi letech od úmrtí manželky Marie Josefy Čadské se ve svých necelých 42 letech Václav Moudřich dne 7. března 1942 znovu oženil. Vzal si Josefu Neradovou, opět dámskou krejčovou, která bydlela ve Vinařicích č.p. 132 (současná adresa je IV. ulice 132, Vinařice). Josefa (Jožka) Neradová se narodila dne 24. února 1905, otec byl horník Jan Nerad, matka Anna Neradová, rozená Jiskrová. Za svědky jim šli František Moudřich, zaměstnanec Obce pražské, bytem ve Vokovicích č.p. 298 a soustružník z Vinařic č.p. 359 Josef Bureš. Oddávajícím úředníkem Magistrátu hlavního města Prahy byl vrchní magisterský komisař Dr. Viktor Matl a vrchní oficiant Rudolf Brepta. Oddací list byl vydán za Protektorátu Čechy a Morava, je proto psán nejdříve v němčině a vedle toho i v češtině. Opatřen je kolkovou známkou v hodnotě 5 K (protektorátních korun).

Svatební fotografie: dcera Květa, novomanželé Václav Moudřich a Jožka Neradová, pravděpodobně bratr Jožky, rodiče Jožky Anna a Jan Neradovi. 

V době, kdy se dcera Květa vyučila modistkou na Učňovské škole modistické v Praze a v roce 1948 začala pracovat v modistické firmě Boženy Kracíkové, odstěhoval se pravděpodobně Václav se svou ženou do Vinařic č.p. 4 (současná adresa pod Horkou 4, Vinařice).

Václav Moudřich zemřel ve svých 82 letech dne 13. srpna 1982. Jen 4 roky po jeho smrti zemřela jeho jediná dcera Květa Moudřichová ve věku nedožitých 59 let.