4. ANTONÍN ČACKÝ a ALŽBĚTA HÁJKOVÁ

28.12.2020

Josefovi Čadskému a Alžbětě Lefnerové se dne 9. září 1852 narodil syn Antonín Čadský.

Narodil se v Černém Vole č.p. 15 (dům stával pravděpodobně v blízkosti Horního a Malého rybníka). 

Antonín pracoval jako dělník. Ve svých xx letech se dne xx. xx 18xx oženil s xx letou Alžbětou Hájkovou.

Jejím otcem byl František Hájek, sluha z Tuchoměřic č.p. 26, syn sluhy Františka Hájka z Tuchoměřic a matky Rozalie Řeřichové z Tuchoměřic č.p. 25. Později byl obecním pastýřem v Kněževsi. Matkou Alžběty byla Kateřina Fridrinová, dcera Jakuba Fridrina, domkáře z Kněževsi č.p. 30 a matky Kateřiny Říhové z Kněževsi.

Alžběta Hájková se narodila 15. března 1856 v Tuchoměřicích č.p. 26 (současná adresa Nad Školou 22, Tuchoměřice).

Od roku 1884 navštěvovala kurz pro porodní asistentky. Přísné zkoušce z porodnictví se podrobila dne 14. ledna 1885, jen o měsíc později sama porodila ve svých 29 letech syna Josefa.

Děkan Lékařské fakulty C.K. České university Karlo-Ferdinandské ji ten den uznal za "schopnou a zkušenou bábu porodní". Porodnické umění měla dle osvědčení právo vykonávat ve všech královstvích a zemích mocnářství Rakouského. Praxi vykonávala celých 50 let. Za tu dobu porodila 4 000 dětí. Vychovala i svých 6 vlastních (Josef, Rudolf, Václav, Marie,     Anna,  František), z nichž pak měla 27 vnoučat a 29 pravnoučat. Podrobnější informace o tehdejším porodnictví si můžete přečíst zde. 

V Horoměřicích č.p. 90 (současná adresa Svahová 90, Horoměřice) se jim narodil:

- 30. března 1883 syn František Josef Čadský, dne 11. ledna 1919 se v Klatovech oženil s Františkou Melíškovou

V Horoměřicích č.p. 70 (současná adresa Spojovací 70, Horoměřice) se jim narodil: 

- 28. února 1885 syn JOSEF ČACKÝ

V Horoměřicích č.p. 30 (současná adresa Spojovací 30, Horoměřice) se narodil:

- 25. listopadu 1886 syn Rudolf Čacký

V Horoměřicích č.p. 83 (současná adresa Přímá 83, Horoměřice) se narodil:

- 7. října 1889 syn Václav Čacký

Spolu s manželem Antonínem Čackým sepsali dne 6. února 1900 na C.K. hlavním berním úřadě na Smíchově "trhovou smlouvu", kde je uvedeno, že kupují od manželů Josefa a Marie Boženy Lefnerových pozemek č. kat. 38.

Na základě povolení ke stavbě ze dne 24. září 1899 od starosty Horoměřic (??? Čacký) nechali postavit v ulici Spojovací č.p. 129 nový přízemní domek, kde bydleli až do své smrti. Zednickým mistrem byl Josef Veselý, stavebním znalcem byl Václav Klatovský. Domek měl vchod z ulice, byl podsklepen. Další dva vchody byly uvnitř dvorka - jeden vedl do světnic (celkem 3 místnosti s okny do ulice) a druhý do obuvnické dílny (s oknem do dvorka). Součástí domu byla kolna, chlévy a stáj. 

Dům ve Spojovací č.p. 129 ještě nebyl postaven, neboť v Horoměřicích č.p. 109 (současná adresa Do Oříšků 109, Horoměřice) se narodila:

- 4. května 1892 dcera Marie Čacká, Alžběta ještě přitom 23. dubna byla u porodu jako porodní bába a hned 18. května pak u dalšího porodu

Alžběta v tu dobu byla hlášená na adrese Liboc č.p. 22 (současná adresa Sestupná 22/36, Praha 6 - Liboc). 

Z roku 1897 se nám dochoval křestní list Antonína Boušky, kde je Alžběta Čacká jako porodní bába uvedená. Pan Bouška měl velice pohnutý osud - více zde. V kolonce kněz, jenž křtil, je uvedeno jméno Jindřich Baar. Jedná se o spisovatele Jindřicha Šimona Baara, který mimo jiné působil i jako únětický kaplan. 

I zde je patrné, že na některých dokumentech je psáno Čacký a na jiných Čadský. Údajně má jít o dva různé rody. Ale z historie víme, jak se čeština, resp. počešťování zvlášť v revolučních dobách vyvíjelo, jak tenkrát faráři jména zapisovali do příslušných knih. V matrikách je mnoho zápisů, kde je Čacký přepsán na Čadský a obráceně. Viz dovětek zápisu v knize narození u Marie Čacké.