1. JIŘÍ NEBESKÝ a ANNA ???

06.01.2021

Nám zatím nejstarším známým předkem je Jiří Nebeský, který se narodil v Brozánkách č.p. 2, okres Mělník v roce 1543. Zemřel tamtéž ve svých 51 letech roku 1594. V Českém království tehdy vládl římskoněmecký král, římský císař, český a uherský král a rakouský arcivévoda Ferdinand I. Habsburský. 

Brozánky je vesnice, část obce Hořín v okrese Mělník. Protéká jí Vraňansko-Hořínský plavební kanál. Evidováno je zde 76 adres a trvale zde žije cca 300 obyvatel. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1327, ale v katastru obce byly nalezeny zlomky nástrojů a mincí z období, kdy zdejší kraj kolonizovali Keltové (5. - 1. století př. n. l.). Dá se předpokládat, že v dřívějších dobách zde byl brod, který později dal vznik i názvu obce. Brozánky se následně staly součástí lenních majetků hradu Mělníku a někteří ze zdejších manů užívali brozánského predikátu. Za třicetileté války došlo ke značnému úpadku vsi a jen pozvolna se opět rozvíjela. V roce 1932 zde byly evidovány tyto obchody a živnosti: cihelna, hostinec, kapelník, kovář, 5 rolníků, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika, zahradnictví. K zajímavostem patří kaplička, zvonice a špýchar.

Rod Nebeských tedy hospodaří na statku Brozánky č.p. 2 pravděpodobně minimálně od roku 1500, a to až dosud, tj. více než 520 let. Zažil tak možná vládu posledního česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, ale jistě už vládu Habsburků (Ferdinand I., Maxmilián II.,  Rudolf II., Matyáš II., Ferdinand II., Fridrich Falcký, Ferdinand III., Ferdinand IV., Leopold I., Josef I., Karel VI., Marie Terezie, Karel Albrecht Bavorský, Josef II., Leopold II., František I. Rakouský, František I. Dobrotivý, František Josef I. a Karel II.), vznik Československa i samostatné České republiky (Tomáš Garrigue Masaryk, Edvard Beneš, Emil Hácha, Klement Gottwald, Antonín Zápotocký, Antonín Novotný, Ludvík Svoboda, Gustáv Husák, Václav Havel, Václav Klaus, Miloš Zeman), přečkal osmansko-uherské války (1366 - 1526), vpád Pasovských (1611), České stavovské povstání (1618 - 1620), bitvu na Bílé hoře (8. listopadu 1620), popravu 27 českých pánů na Staroměstském náměstí katem Mydlářem (21. června 1621), Třicetiletou válku (1618 - 1648), Selské povstání (1680, 1775), Sedmiletou válka Habsburků proti Prusku (1756 - 1763), Prusko-rakouskou válku (1866), revoluci proti Rakouskému císařství (1848), 1. světovou válku (1914 - 1918), 2. světovou válku (1939 - 1945), únor 1948, vpád Vojsk Varšavské smlouvy (1968) i Sametovou revoluci (17. listopadu 1989). 

Z Gruntovní knihy Brozánky 1584 - 1641 víme, že Jiří Nebeský byl v Brozánkách v roce 1584 rychtářem.

Rychtář byl v období středověku představeným městské či vesnické obce (obdoba dnešního starosty). Během 15. a 16. století se obsah funkce změnil, od roku 1547 v městě dosazený královský rychtář reprezentoval jen zájmy panovníka. Funkce královského rychtáře byla zrušena v roce 1783. Ve středověku rychtář mohl být do své funkce buď dosazen vrchností, resp. panovníkem, obec si mohla vlastního rychtáře volit nebo se mohlo jednat o pozici děděnou v jednom rodě. Často tento rod vlastnil i práva na volný prodej rychtářství. Za své služby měl rychtář obvykle podíl na vybraných pokutách, odvedených dávkách, mohl vlastnit krčmu, masné krámy nebo byla část jeho polností osvobozena od povinných berní.

Mezi povinnosti a práva rychtáře patřilo nižší soudnictví ve městě či vesnici, správní funkce, zastupoval obec vůči okolí a často také byl reprezentantem vrchnosti a ručil jí za dodržování povinností a příkazů a vybírání daní, poplatků a úroků. Ve městech mu v této činnosti měla pomáhat rada konšelů (jejich pravomoci a povinnosti se opět lišily z místa na místo). Bezprostředně po lokaci města se rychtářem obvykle stával lokátor. V průběhu 14. století byla moc rychtářů oslabována a do popředí se dostávala osoba purkmistra, volené hlavy rady konšelů. Z rychtáře se tak stal čistě vrchnostenský (či královský) úředník a v 2. polovině 15. století a především ve století 16. města začala od vrchnosti (krále) rychty vykupovat a tak se zbavovat přímého dohledu. Zdá se, že v 15. a 16. století byla do funkcí královských rychtářů často uváděna nižší šlechta.

Dále jsem převzala informaci, že byl Jiří Nebeský i plnomocníkem Viléma z Rožmberka (o rodu Rožmberků a jejich hradu se více dozvíte zde). Tato informace mě dosti překvapila, snažím se tedy zjistit, jaký vztah mohl mít tento jihočeský šlechtic právě k Mělnicku. Tak tedy ... 

  • Vilém z Rožmberka se narodil 10. března 1535 a zemřel 31. srpna 1592, byl tedy o 8 let starší než Jiří Nebeský a zemřel 2 roky před ním.
  • V roce 1572 se Vilém stal 2x kandidátem na polský královský trůn, aby neohrozil své jistoty, trůnu se vzdal a "spokojil" se s úřadem nejvyššího purkrabího a českého "místokrále". Za své zásluhy byl oceněn Řádem zlatého rouna.
  • Na Pražském hradě vystavil Rožmberský palác, zde také na vodnatelnost a souchotiny ve věku 57 let zemřel.
  • Dne 22. září 1575 byl Rudolf II. Habsburský korunován českým králem. Čtyři dny po korunovaci získal Vilém z Rožmberka jako odměnu od císaře do dědičného držení panství Roudnice nad Labem. Při samotné Rudolfově korunovaci Vilém z Rožmberka vykonal ty nejdůležitější úkony představující českou státnost: doprovázel Rudolfa do Svatovítské kaple, nesl královskou korunu a přednášel český text korunovační přísahy, který po něm Rudolf opakoval:

              "... přistoupil pán z Rožmberka, nejvyšší purkrabě pražský, k oltáři a obrátiv se k stavům, rozdílně po třikráte jich ptal se strany consensu (souhlasu) a povolení. Na to jsou všickni třikráte odpověděli: Jest, jest, jest. Tu pan arcibiskup (Antonín Brus z Mohelnice) opěty modlitbu říkal. A po učiněné modlitbě postavil Jeho Milosti Královské na hlavu nejvyšší pan komorník (Jan z Valdštejna) červenú karmazínovú čepičku a nejvyšší pan purkrabě pražský, pán z Rožmberka, s pomocí pana arcibiskupa ... postavili na hlavu královskú korunu. A po požehnání učiněném Te Deum laudamus (Tebe, Bože, chválíme) zpíváno od kůru i na varhany se hrálo..."

  • Od roku 1542 na hradě Roudnici začala vláda polských feudálů (Jan Kryštof hrabě z Tarnova, Konstantin, kníže z Ostrogu a Januš, kníže z Ostrogu). Nový majitel, Vilém z Rožmberka, celé panství zvětšil, s jeho vládou je spojeno čilé hospodářské podnikání ve specializovaných zemědělských odvětvích (chmelařství, vinařství). Po Vilémově smrti se jeho manželka Polyxena z Pernštejna v roce 1603 provdala za nejvyššího kancléře Zdeňka Vojtěcha z Lobkovic. Lobkovicové zde vládli až do revolučního roku 1848. 
  • Od roku 1431 do roku 1603 existoval při roudnickém hradě dosti rozvinutý manský systém, navazující ještě na dobu biskupskou a arcibiskupskou, kdy sloužil svému původnímu poslání - obraně hradu. Manství se vyskytovalo v Roudnici (na Koňském trhu), v Bříze, v Dřínově, v Hoštce, v Mnetěši, v Nové Vsi, v Rovném, ve Straškově, ve Vesci a ve Vodochodech. Manská soustava byl středověký systém územních a organizačních jednotek vázaných na hrady. Jednotlivá území byla vlastníkem dědičně propůjčována osobám (manům), kteří mu zato byli vázání službami vojenské a hospodářské povahy. Manové spolu s pozemky získali i jistá právní, soudní a ekonomická privilegia. 

Mapa zobrazuje manství Roudnice i ves Brozánky. V době, kdy Vilém z Rožmberka vlastnil Roudnici, byl Jiří Nebeský v Brozánkách rychtářem, což byla sama o sobě významná funkce. Mohl tak být opravdu i plnomocníkem Viléma z Rožmberka. Pocházel z nižší šlechty? Nebo byl spřízněn s údajným rytířským rodem Nebeských z nedalekých Vojkovic?

Jiný záznam totiž pochází z publikace Josefa Mejtského "Příspěvky k dějinám šlechty v Čechách s připojením rodopisu rytířů Nebeských z Vojkovic", Praha, 1991. Zde je záznam z roku 1583, který se váže k Janu Nebeskému z Vojkovic, plnomocníku urozeného pána pana Viléma z Rožmberka. 

Jedná se údajný rytířský rod Nebeských z Vojkovic, jež je od roku 1680 (Daniel Nebeský) uváděn i v Brozánkách (více se o rytířském rodu dozvíte zde)? Avšak předci Daniela Nebeského jsou zde uváděni s jinými jmény a odjinud. Změnil někdo záměrně větev brozáneckou za větev vojkovickou ??? Jako první je na tvrzi ve Vojkovicích, které leží jen 12 km od Brozánek, uváděn Jeroným z Vojkovic (1407 - 1421), pak Jan I. Nebeský (od roku 1543 člen stavu rytířského), Jan II. Nebeský z Vojkovic je pak roku 1584 oním plnomocníkem pana Viléma z Rožmberka. Mohl to být bratr či bratranec Jiřího Nebeského z Brozánek ??? Matriky z této doby se bohužel nedochovaly, možná záměrně ... Šlechtický původ se totiž ve středověku velmi často falšoval.

Každopádně víme, že Jiří Nebeský se oženil s Annou. Dříve se příjmení žen do matrik nezapisovala, takže odkud byla a z jakého rodu, bohužel nevíme.

V Brozánkách č.p. 2 se jim narodila:

- blíže nezjištěného dne roku 1567 dcera LUDMILA NEBESKÁ (někdy psána Lidmila), která zemřela ve svých 40 letech roku 1607.

O vzniku příjmení se můžete více dočíst zde.


K historii našeho rodu se snažím vždy zjistit maximální množství informací, nejen tedy z knih narozených a zemřelých, ale i z knih oddaných, gruntovních knih, obecních kronik a jiných archiválií. Informace se snažím doložit kopií zápisu, fotkami, mapami. Pro bližší představu jak a kde naši předci žili, čím se tehdy živili, jakými nemocemi trpěli apod. je kapitola Ze života našich předků. Význam některých, pro nás již neznámých slov, najdete ve Slovníčku. Bližší informace o obcích najdete v kapitole Historie obce, vždy k jednotlivé větvi rodu.

Pro snazší orientaci se lze z jednotlivých osob překlikávat pomocí odkazů. Moje přímá linie je uvedena s velkými písmeny, další osoby, ke kterým se mi však podařilo zjistit zajímavé informace, jsou pak uvedeny písmeny malými.