9P. JOSEF ČADSKÝ a MAGDALENA NOVÁKOVÁ
Josefu Čadskému a ??? se blíže nezjištěného dne a roku v Lysolajích narodil syn Josef Čadský, který zemřel blíže nezjištěného dne po roce 1814.
Žil na statku v Přílepech č.p. 19 (současná adresa je pravděpodobně Roztocká 123, Velké Přílepy).
Dne 5. října 1766 se Josef Čadský oženil v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Úněticích s Magdalenou Novákovou, která se blíže nezjištěného dne a roku narodila v Přílepech č.p. 18 (sousední statek, současná adresa je pravděpodobně Roztocká 153, Velké Přílepy).
Její otec byl František Novák, narodil se 8. září 1710 v Přílepech č.p. 18. Byl to sedlák tak jako jeho otec Jakub Novák zvaný Vokáček z Přílep č.p. 18 (1666 - 4. dubna 1731). Rod Nováků patřil k největším hospodářům usídlených v Přílepech již nejméně 100 let. Matkou Magdaleny byla ANNA ČADSKÁ z Lysolaj. Josef Čadský se narodil rovněž v Lysolajích, rodiče zatím neznáme. Je ale možné, že byli bratranec a sestřenice. Magdalena Nováková zemřela před rokem 1825.
V ranném středověku se na území dnešních Velkých Přílep nacházely dvě sídliště - Přílepy a Kamýk. Až do roku 1859, kdy byly obě obce sloučeny, spadala každá obec pod jinou farnost - Přílepy k únětické a Kamýk k noutonické. Přílepy náležely svatovítské kapitule na Pražském hradě a Kamýk kapitule benediktinek u sv. Jiří. Po husitských válkách patřily obě obce svatovítské kapitule. Kamýk se do držení benediktinek vrátil až v roce 1572. Během třicetileté války byly obě obce vypleněny švédskými vojsky pod vedením generála Koenigsmarka. Zpustošené vesnice byly znovu dosídleny ve 2. pol. 17. století. Po zrušení kláštera v roce 1782 připadl královské komoře, od níž ho v roce 1797 koupil spolu se sousedními Statenicemi (k nimž Kamýk patřil od roku 1627) nejvyšší rakouský maršálek Rudolf hrabě Špork. V 19. stol. patřila ves baronům Dlouhoveským z Dlouhé Vsi, kterým po zrušení poddanství náležel již jen panský dvůr č.p. 18 (u restaurace Špýchar). Naproti němu se nacházel svobodný Světlíkovský dvůr. Dochovala se i fotografie pana Zajdla z 2. pol. 60. let 20. století, na které prochází kolem tohoto statku prvomájový průvod.
V roce 1616 se v Přílepech nacházelo 8 (někde psáno 13) gruntů a několik hospodářství. V jednom byla krčma, část osadníků tvořili Němci. V roce 1700 měly Přílepy 72 obyvatel a 19 domů. Uchovala se tato jména hospodářů: Matěj Dolejš, Jan Houdek, Tomáš Tomek, Josef Saska, Jakub Novák, Lukáš Šroubek, Martin Šroubek. Největší grunt měl Matěj Šroubek, který byl současně majitelem mlýna. Krčmu provozoval ve svém domě Matěj Dolejš.
Obec Kamýk měla v témže roce 103 obyvatel a 22 obytných domů. Byla tedy o něco větší a také místní sedláci byli o něco bohatší než přílepští. Na rozvoj Kamýku měly vliv především dva velké dvory - dvůr Světlíkovský a dvůr panský, náležející vrchnosti ze Statenic. Dvůr Světlíkovský je zapsán v karlštejnských lenních deskách již v roce 1676. Ke karlštejnským lénům náležel do roku 1704. Jeho držitelé byli povinni vojenskou či jinou službou na hradě.
Lidová slavnost na Světlíkovském dvoře
Dvůr měl tři obytné domy a v roce 1700 v něm žilo 22 obyvatel včetně pěti židovských rodin (židovská komunita byla v Kamýku velmi významná, měla zde u křižovatky silnic na Lichoceves a Noutonice i svou synagogu). V 19. století ho koupila rodina Ryšánkova, z níž pocházel i jeden ze starostů Kamýku. Ryšánkovi zde hospodařili až do poloviny 20. století, kdy statek přešel do majetku JZD. Jeho pozůstatky jsou součástí areálu, kde se dnes na Kladenské ulici nachází ubytovna, nonstop a vodohospodářské služby. V průběhu 18. století se od Světlíkovského dvora oddělil samostatný statek, který se zachoval v paměti starších lidí jako statek U Kohoutů. Kohoutovi byli posledními hospodáři, než byl statek v 50. letech 20. století znárodněn. Jeho budovy pak chátraly a v dubnu 1975 byly zlikvidovány odstřelem. Sousedil se Světlíkovským dvorem a na jeho místě vyrostla řada rodinných domů podél Kladenské ulice.
Dvůr panský patřil v tu dobu statenické vrchnosti, posledním majitelem byl pan Straka ze Statenic. Nejzachovalejší částí dvora je sýpka, neboli špejchar, kde se dnes nachází restaurace stejného jména na Kladenské ulici.
Po celá léta byli v obou obcích do čela voleni sedláci a majitelé gruntů. Byli z nich dobří rychtáři a starostové. Měli povinnost dodržovat v obci klid a pořádek. Rovnali drobné spory a třenice mezi poddanými. Prováděli také zápisy do úředních knih. Při prodeji nebo dědictví prováděli i odhad ceny movitého i nemovitého majetku. Úřednímu odhadu se říkalo "šacuňk".
Po roce 1945 měly Velké Přílepy něco přes 600 obyvatel. Byly tu tři hospody, hotel, mlýn, několik prodejen se smíšeným zbožím, porážka, truhláři, kováři a koláři, krejčí, švadlena, kominík, sedlář, prodejce bižuterie. Bylo zde pět lomů na kámen, který se zde těžil a používal na stavbu silnic. Dále tu bylo několik menších sedláků a několik větších (ti měli 20 a více hektarů půdy) - v Přílepech to byla hospodářství u Tomků, Jelínků, Ženíškových, Novotných a Pokorných (bývalý statek Čadských č.p. 19), v Kamýku se hospodařilo u Kohoutů, Ryšánků, Nebeských (statek Piskáčků č.p. 21) a u dalších Tomků.
A právě v tuto dobu se rody Nebeských a Čackých k sobě prvně přiblížily.
Josef Čadský a Magdalena Nováková žili v Přílepech č.p. 18 a zde se jim narodili:
- 13. srpna 1767 dcera Rozálie Čadská, která se ve svých 17 letech provdala dne 24. října 1784 za Josefa Sasku z Přílep, Rozálie zemřela ve svých 33 letech dne 2. května 1801
- 14. ledna 1770 dcera Barbora Apolena Čadská
- blíže nezjištěného dne v červnu roku 1771 dcera Anna Čadská
- blíže nezjištěného dne v březnu roku 1774 syn Josef Čadský
- blíže nezjištěného dne v červnu roku 1776 syn Jan Čadský
- blíže nezjištěného dne v lednu roku 1780 syn Jan Čadský, který zemřel před rokem 1783
- ??? blíže nezjištěného dne v lednu roku 1780 dcera Dorota Čadská nebo
- ??? blíže nezjištěného dne v květnu roku 1780 dcera Barbora Čadská (v tu dobu byl otcem jedné z dívek Josef Čadský nar. 1760)
- blíže nezjištěného dne v říjnu roku 1781 syn František Čadský nebo
- ??? blíže nezjištěného dne v květnu roku 1782 dcera Kateřina Čadská (v tu dobu byl otcem jednoho z dětí zřejmě Josef Čadský nar. 1760)
- blíže nezjištěného dne v červnu roku 1783 syn Jan Čadský
- blíže nezjištěného dne v červnu roku 1785 dcera Barbora Čadská
- 8. dubna 1788 syn Václav Čadský, který zemřel před rokem 1791
Josef Čadský byl v Přílepech sedlákem a rychtářem. Rychtářem byl od roku 1771, neboť víme, že v roce 1770 byl rychtářem ještě Matěj Saska (s rodem Sasků jsme rovněž spřízněni).
V tuto dobu byl zakládán za vlády Marie Terezie pozemkový katastr, nemovitostem byla přidělována popisná čísla. Kaplička zasvěcená Panně Marii (ležící v obci Přílepy na rozdíl od kapličky sv. Gottharda ležící v obci Kamýk) dostala č.p. 17. Traduje se, že kaplička stojí na místě, kde byly v době rekatolizace páleny "zakázané" knihy obyvatel obce, kteří nevyznávali katolickou víru.
Obraz z kaple sv. Gottharda byl slavnostně vysvěcen v květnu roku 1772 na velkolepé slavnosti v kostele sv. Jana Křtitele v Noutonicích. Do současné doby se zachoval pouze rám, současný obraz je pravděpodobně z roku 1880. Zúčastnil se této akce i někdo z našich předků? Pravděpodobně ano.
