11B-4. VÁCLAV KAREL NEBESKÝ a LUDMILA NEBESKÁ

Karlu Nebeskému a Alžbětě Hlavaté se v Radouni č.p. 23 dne 21. února 1868 narodil syn Václav Karel Boromejský Nebeský. Zemřel ve svých 64 letech 22. srpna 1932 v Praze, spáchal sebevraždu zastřelením. 

Václav Karel Nebeský byl statkář v Radouni a obchodník v Praze na Smíchově. Podle Soupisu pražského obyvatelstva to byl úředník firmy a c.k. poručík v záloze.  

Studoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, a to v letech 1887 - 1891.

Dne 7. července 1894 se v Nymburce oženil s Ludmilou Nebeskou z Wojkowicz, dcerou Jana Křtitele Nebeského a Františky Machalické, která se narodila 5. srpna 1873 v Milovicích č.p. 20 a zemřela ve svých 65 letech dne 13. března 1939 v Praze na Smíchově. 

V Praze na Smíchově se jim narodili:

- 25. září 1895 syn Karel Nebeský ("Kála"), který se blíže nezjištěného dne oženil s Annou Fuchsovou , zemřel ve svých 67 letech dne 20. května 1963 v Praze na Smíchově

- 6. listopadu 1897 syn Václav Nebeský ("Váša"), blíže nezjištěného dne se oženil s Eleonorou Glücksmannovou, zemřel ve svých 74 letech dne 28. července 1972 v Praze

- 7. února 1901 dcera Ludmila Nebeská ("Míla"), která se provdala za MUDr. Oldřicha Hlaváče (zemř. v prosinci 1942), Ludmila zemřela ve svých 85 letech dne 7. listopadu 1986 v Praze na Smíchově

- 23. března 1904 syn Miloš Nebeský, který zemřel ve svých 14 letech 29. prosince 1918 na zánět slepého střeva

- 7. června 1907 dcera Marie Nebeská ("Mářa), která se blíže nezjištěného dne provdala za blíže nezjištěného Svobodu

- 7. března 1909 syn Jaroslav Nebeský ("Jarda"), byl to obchodník v Praze, který se ve svých 31 letech dne 8. dubna 1940 oženil se Svatavou Černou z Brozánek č.p. 2

Celá rodina je pohřbena v Praze na Malvazinkách.

Václav Karel Boromejský Nebeský se narodil necelý rok po vzniku Rakouska-Uherska, které vzniklo oficiálně v červnu 1867 tzv. vyrovnáním  - rozdělením na Rakousko (Předlitavsko, české země) a Uhersko (Zalitavsko). Obě poloviny země měly vlastní vlády a parlamenty, ale sdílely panovníka, finance, armádu a zahraniční politiku. Vystudoval práva na Univerzitě Karlově. Ve svých 26 letech se oženil. O rok později se mu narodilo první dítě. Když mu bylo 32 let, šel jeho otec na dva roky do vězení za podvody spáchané v Okresní hospodářské záložně v Mělníku spolu s Františkem Vinklerem. Pomáhal nebo věděl o "obchodech" svého otce? Když začala 1. světová válka, bylo mu 46 let. Svých 50 let života oslavil porážkou Rakouska-Uherska v 1. světové válce a vznikem samostatné Československé republiky v říjnu 1918. Byl to sedlák v Radouni, ale i obchodník v Praze na Smíchově. Pro tzv. období první republiky (1918 - 1938) bylo typické rychlé tempo budování moderního státu, rozkvět průmyslu, ale i kultury. Československo převzalo asi 70 - 80 % celého průmyslu Rakouska-Uherska, včetně výroby porcelánu a sklářských podniků, cukrovarů, přes 40 % lihovarů a pivovarů, zbrojařských firem, výroby lokomotiv, automobilů a strojů, a také chemický průmysl v severních Čechách. V celosvětovém měřítku jsme byly desátým průmyslově nejrozvinutějším státem a v letech 1920 - 1935 dokonce devátým nejbohatším státem na světě. V Čechách, na Moravě a ve Slezsku bylo 39 % obyvatelstva zaměstnáno v průmyslu a 31 % v zemědělství. Většina lehkého i těžkého průmyslu byla soustředěna v pohraničí, tzv. Sudetech a většina podniků byla v držení německých občanů nebo bank. Na Slovensku bylo v průmyslu zaměstnáno jen asi 17 % obyvatelstva, avšak 60 % v zemědělství a lesnictví. Jen asi 5 % celého průmyslu na Slovensku bylo ve slovenských rukou. Podkarpatská Rus byla zcela bez průmyslu a její příjmy tvořily pouze turismus a těžba dřeva. Zavedení osmihodinové pracovní doby a technické inovace v domácnostech (elektrifikace, splachovací záchody, tekoucí teplá voda, plynové či kombinované sporáky, vířivé pračky, lednice a ledovače, vysavače, rádia apod.) přinesly lidem nový volný čas. Masivně se rozmohla i ženská emancipace, sport, fenomén tzv. letních bytů a velký zájem byl i o kino a divadlo (tzv. zlatá éra filmu - Vlasta Burian, Hugo Haas, Ladislav Pešek, Jaroslav Marvan, Jindřich Plachta, Adina Mandlová, Nataša Gollová, Antonie Nedošínská atd.)

V zemědělství byl po vyhlášení samostatnosti zaveden reformní program, který měl setřít nerovnosti rozdělení ekonomiky. První pozemková reforma z roku 1919 měla za cíl rozdělit obří šlechtické velkostatky, snížit sociální napětí na venkově a vytvořit silnou vrstvu drobných vlastníků půdy. Za první republiky bylo do záboru vzato 40 202 km2 půdy, z toho 27 400 km2 byla půda nezemědělská, tedy zejména lesy a louky. Statisticky většina zabraného zemědělského majetku se týkala majitelů německé a maďarské národnosti.

Po vzniku první republiky bylo nutno i urychleně zavést novou měnu, která by zemi oddělila od měn okolních států zasažených vysokou inflací. Dočasně na území Československa platily bankovky a mince rakousko-uherské banky. V noci z 25. na 26. února 1919 byly uzavřeny hranice a byl zastaven veškerý pohyb osob a zboží přes hranice, včetně poštovního styku. V době od 3. do 9. března pak bylo provedeno okolkování většiny rakousko-uherských bankovek nalézajících se na území Československa a namísto rakousko-uherské koruny byla zavedena koruna československá, a to v poměru 1 : 1. V první fázi měnové reformy byla provedena tzv. měnová odluka a vytvořena samostatná československá měna. Při kolkování bankovek byla označena polovina předložených hotovostí. V rámci druhé fáze reformy, spočívající v realizaci deflační politiky, byla třetina hotovosti předložené ke kolkování zadržena jako nucená státní půjčka úročená jedním procentem. Byly vydány vkladní listy, tedy vládní dluhopis, které zněly na jméno a byly nepřevoditelné: tímto způsobem bylo staženo z oběhu asi 34,3 % oběživa. Současně s tím byl pořízen soupis veškerého movitého i nemovitého majetku, cenných papírů a vkladů. Tento soupis byl podkladem pro dávku z majetku a z přírůstku majetku. Úkolem tohoto opatření bylo eliminovat aktiva a majetek, který byl inflačního původu. Dávky byly výrazně progresivní a měly za úkol odčerpat finanční bezhotovostní kupní sílu a zdanit válečné zbohatlíky. 

Velká hospodářská krize v letech 1929 - 1933 zasáhla také Československo. Mnoho podniků se ocitlo v úpadku, množství dělníků a řemeslníků přišlo o práci, v některých případech docházelo až k podvýživě. Nejvíce byly postiženy Sudety. Roku 1931 začala krize opět sílit a roku 1933 dosáhla v Československu svého vrcholu, kdy bylo 1,3 milionů nezaměstnaných a došlo k poklesu výkonu hospodářství o 40,4 %. Teprve v roce 1936 došlo k růstu ekonomiky, který v roce 1937 ještě zesílil. Motorem ekonomiky se staly především chemický, hutnický, textilní a papírenský průmysl. I malé podniky, které během krize vyhlásily úpadek, mohl být znovu vybudovány a obnovit výrobu. 

Rok 1932, kdy Václav Karel Boromejský Nebeský, byl tedy v tehdejším Československu ve znamení vrcholící velké hospodářské krize, která kromě rozsáhlé nezaměstnanosti vedla i k sociálním nepokojům a zostřováním národnostních sporů. Celá země se potýkala s prudkým poklesem průmyslové výroby, což výrazně ovlivnilo tehdejší politické a kulturní dění. Na přelomu března a dubna roku 1932 proběhla jedna z největších evropských stávek dělníků v době krize. Až 25 000 horníků na severu Čech úspěšně protestovalo proti hromadnému propouštění a snižování mezd. Hospodářská krize ovlivňovala i politiku, do Velké mostecké stávky se přímo zapojily především KSČ a Německá nacionálně socialistická dělnická strana (DNSAP), která využívala  faktu, že z počátku se krize projevovala především v průmyslových oblastech silně osídlených německým obyvatelstvem. Stát zavedl tzv. gentský systém, který poskytoval státní příspěvky k odběratelským podporám v nezaměstnanosti. Stát se snažil zmírnit nezaměstnanost také organizováním veřejných prací, jako byla stavba silnic nebo železnic.    

Byla právě velká hospodářská krize důvodem, proč Václav Karel Boromejský Nebeský spáchal v pondělí 22. srpna roku 1932 sebevraždu? Celosvětová krize se jistě dotkla i jeho rodiny, rodiny Nebeských ... 

O čem se psalo ten den? Např. Lidové noviny píší o začínajícím zápasu mezi Čechy a Němci, o hitlerovském hnutí v Rakousku, o okružním letu Evropou, o přeletu Atlantického oceánu, ale také o tom, že guvernér Roosevelt útočil ostře na politiku prezidenta Hoovera, který za svého úřadování podporoval a trpěl spekulaci a zatajil americkému lidu pravdu o vážnosti a velikosti burzovního krachu z října roku 1929. Vedle veder ve střední Evropě se pak v černé kronice dočteme i o sebevraždě zchudlého boháče - v městských lázních v Záhřebu spáchal sebevraždu obchodník Bela Komlos, který ještě před rokem byl z nejbohatších mužů Jugoslávie, avšak chybnou spekulací ztratil za rok celé své jmění ...  

Zpět na hlavní větev rodu Nebeských.