Třicetiletá válka (1618 - 1648) byl evropský ozbrojený konflikt, známý především jako vyvrcholení sporů mezi římskokatolickou církví a zastánci vyznání, která vznikla po reformaci v 16.století, tedy kalvinismem luteránstvím. Neméně důležitou příčinou války byl také boj evropských zemí o politickou nadvládu.
Zemské výdaje byly v minulosti uhrazovány z výnosů knížecích a královských statků. Nejstarší známá berně se uvádí roku 1327, kdy bylo sněmem povoleno, aby sedláci a dědinníci platili z lánu 16 českých grošů, mlynáři na řekách také 16 grošů, mlynáři na potoce groše 4 a krčmáři a řemeslníci 1 lot stříbra nebo 4 groše. Šlechta berně neplatila vůbec.
Prostí lidé, řemeslníci, nádeníci, a hlavně jejich ženy, písmo ve svém životě nepotřebovali. Žili ale v byrokratických státech, které písmo vyžadovaly, redukovaly identitu lidí na jejich podpis. Kdo se neuměl podepsat, nebyl. Tak vznikl "malovaný " podpis analfabetů, známé křížky.
V minulých dobách byly jedním zdrojem vzdělanosti školy klášterní ve městech a farní na vsích. Vyučovalo se třem předmětům - čtení, psaní a počty (vedle náboženství). Byly to tzv. "triviální" školy (latinsky trivium = tři předměty).
Poměr našeho lidu k přírodě se odráží v bájích, písních, pohádkách, pořekadlech i názorech. Dávné báje, které mají původ v mlhavém dávnověku, se dochovaly lidovým podáním až po naše dny. Lid viděl cosi tajemného v přírodních úkazech, které si často nedokázal vysvětlit. V domácnosti se vědělo o hospodáříčkovi nebo skřítkovi, v lesích a hájích o...
Od nařízení Vladislava II. neměl poddaný člověk volnost ani osobní ani majetkovou. Pokud se chtěl usadit na gruntě jiného pána, a to buď koupí, výměnou nebo přiženěním, musel se prokázat tzv. "výhostným a zachovacím listem" od dřívějšího pána. Novému pánu musel znovu slíbit poddanství.
Jídelníček našich předků byl ovlivněn podnebím, typem hospodaření a ročním obdobím. Živili se tím, co poskytovala příroda. Lovili tak zvěř, sbírali různé rostliny, plody, semena, houby či kořínky.
V 9. stol. byly typickým oblečením našich předků tuniky. Ženy je měly dlouhé až na zem s kratším či delším rukávem. Muži nosili kalhoty a košile do půli stehen. V létě se nosily věci lněné, v zimě na ně ještě vlněné. Oblečení bylo volné, pohodlné. Barvy byly velmi drahé, proto chudí lidé chodili jen v režném nebo běleném oblečení...
Co se týká plnoletosti, tak Kniha tovačovská (1481 - 1490) uvádí dospělost pro pány 16 let u mužů a 14 let u dívek, pro rytíře 17 let u mužů a 15 let u dívek a pro měšťany 18 let u mužů a 16 let u dívek.
"... žena gramotná, duchaplná, obdařená dobrou pamětí, pracovitá, počestná a bez smyslových vad. Má mít zdravé končetiny, silné tělo a dlouhé štíhlé prsty s krátkými nehty. Má být klidné povahy, střízlivá, bez předsudků a nemá být chtivá peněz, aby neposkytovala látky vyvolávající potrat za úplatu". Takto popisuje ideální pomocnici při porodu sto...
