Československé legie je označení používané pro jednotky zahraničního vojenského odboje za 1. světové války. Tento název vznikl až po válce, za války se používalo souhrnné označení revoluční dobrovolná vojska (později zahraniční čs. vojska). Základ těchto vojsk začal vznikat již v roce 1914 z dobrovolníků, emigrantů, kteří se hlásili zejména do...
Před rokem 1939 byla známá jako Velká válka nebo světová válka, byl to globální válečný konflikt probíhající od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918. První světová válka zasáhla Evropu, Afriku a Asii a probíhala i ve světových oceánech. Bezprostřední záminkou k válce se stal úspěšný atentát na arcivévodu a následníka trůnu Františka Ferdinanda...
Polní pošta v době válečných konfliktů zajišťovala bezplatné poštovní spojení vojáků z fronty se zázemím a naopak. Válka však přinášela i jiné poštovní problémy. Jedním z nich bylo i poštovní spojení vojáků, kteří upadli do zajetí nepřátelské strany a kteří také pochopitelně toužili po spojení se svými rodinami.
V nejstarších dobách nebyla vojenská služba povinná. V době válečné, byla-li vlast napadena nepřítelem, svolával král do pole všechny pány. Ti pak podle svých prostředků vypravili bojovníky, kteří se scházeli v táborech u krajských hradů a potom pod vedením krajského pána vypravili se dále, buď aby se připojili ke královskému vojsku, nebo vtrhli...
Rakousko-uherská armáda (Österreichisch-Ungarische Landstreitkräfte) bylo pozemní označení vojsk Rakouska-Uherska, součásti ozbrojených sil Rakouska-Uherska. Skládala se ze Společné armády, Císařsko-královské zeměbrany a Královské uherské zeměbrany. Vznikla v roce 1867 spolu se vznikem Rakousko-Uherska v důsledku rakousko-uherského vyrovnání a...
POČÁTEK PRUSKO-RAKOUSKÉHO ANTAGONISMU
Třicetiletá válka (1618 - 1648) byl evropský ozbrojený konflikt, známý především jako vyvrcholení sporů mezi římskokatolickou církví a zastánci vyznání, která vznikla po reformaci v 16.století, tedy kalvinismem luteránstvím. Neméně důležitou příčinou války byl také boj evropských zemí o politickou nadvládu.
Zemské výdaje byly v minulosti uhrazovány z výnosů knížecích a královských statků. Nejstarší známá berně se uvádí roku 1327, kdy bylo sněmem povoleno, aby sedláci a dědinníci platili z lánu 16 českých grošů, mlynáři na řekách také 16 grošů, mlynáři na potoce groše 4 a krčmáři a řemeslníci 1 lot stříbra nebo 4 groše. Šlechta berně neplatila vůbec.
Prostí lidé, řemeslníci, nádeníci, a hlavně jejich ženy, písmo ve svém životě nepotřebovali. Žili ale v byrokratických státech, které písmo vyžadovaly, redukovaly identitu lidí na jejich podpis. Kdo se neuměl podepsat, nebyl. Tak vznikl "malovaný " podpis analfabetů, známé křížky.
V minulých dobách byly jedním zdrojem vzdělanosti školy klášterní ve městech a farní na vsích. Vyučovalo se třem předmětům - čtení, psaní a počty (vedle náboženství). Byly to tzv. "triviální" školy (latinsky trivium = tři předměty).
