ZE ŽIVOTA NAŠICH PŘEDKŮ

Poměr našeho lidu k přírodě se odráží v bájích, písních, pohádkách, pořekadlech i názorech. Dávné báje, které mají původ v mlhavém dávnověku, se dochovaly lidovým podáním až po naše dny. Lid viděl cosi tajemného v přírodních úkazech, které si často nedokázal vysvětlit. V domácnosti se vědělo o hospodáříčkovi nebo skřítkovi, v lesích a hájích o...

Od nařízení Vladislava II. neměl poddaný člověk volnost ani osobní ani majetkovou. Pokud se chtěl usadit na gruntě jiného pána, a to buď koupí, výměnou nebo přiženěním, musel se prokázat tzv. "výhostným a zachovacím listem" od dřívějšího pána. Novému pánu musel znovu slíbit poddanství.

Jídelníček našich předků byl ovlivněn podnebím, typem hospodaření a ročním obdobím. Živili se tím, co poskytovala příroda. Lovili tak zvěř, sbírali různé rostliny, plody, semena, houby či kořínky.

V 9. stol. byly typickým oblečením našich předků tuniky. Ženy je měly dlouhé až na zem s kratším či delším rukávem. Muži nosili kalhoty a košile do půli stehen. V létě se nosily věci lněné, v zimě na ně ještě vlněné. Oblečení bylo volné, pohodlné. Barvy byly velmi drahé, proto chudí lidé chodili jen v režném nebo běleném oblečení...

9. SŇATKY

09.01.2020

Co se týká plnoletosti, tak Kniha tovačovská (1481 - 1490) uvádí dospělost pro pány 16 let u mužů a 14 let u dívek, pro rytíře 17 let u mužů a 15 let u dívek a pro měšťany 18 let u mužů a 16 let u dívek.

"... žena gramotná, duchaplná, obdařená dobrou pamětí, pracovitá, počestná a bez smyslových vad. Má mít zdravé končetiny, silné tělo a dlouhé štíhlé prsty s krátkými nehty. Má být klidné povahy, střízlivá, bez předsudků a nemá být chtivá peněz, aby neposkytovala látky vyvolávající potrat za úplatu". Takto popisuje ideální pomocnici při porodu sto...

Na zdraví lidu působil klidný venkovský život, čistý vzduch i ustavičná práce ve volné přírodě. Nemocí, mimo epidemických, mnoho nebývalo, k těm lehčím se ani lékař nevolal.

Původně se domy a usedlosti pojmenovávaly jménem rodu, rodiny nebo osoby, které v nich bydlely (např. u Durasů). Na malých vesnicích nebo místech s řídkým osídlením mnohde tento způsob v neformálním styku funguje dodnes jako nejefektivnější. Později se ve městech začala užívat domovní jména podle domovních znamení, snadno pojmenovatelného a...

Za jednu z prvních právních norem, které vymezovaly příslušnost osoby k určité obci, je pokládán konskripční patent z roku 1804, který byl vydán především ke zpřesnění vojenských konskripcí. Nabýt domovskou příslušnost bylo podle konskripčního patentu možné vedle usazení i desetiletým pobytem v obci. Zrušení poddanství patentem ze dne 7. září 1848...